Článek
Autory návrhu jsou architekti z ateliéru SDeG a jak sami uvádějí, takto neobvyklý design zvolili záměrně, jako výzvu místnímu, podle jejich názoru, rigidnímu stylu těžícímu z rovných linií a pravoúhlých rohů.
Jakoby želatinová betonová obálka je tvořena dvojitou stěnou, aby se zmírnil příjem tepla. Mezi oběma vrstvami pláště vznikají vzduchové kapsy a zároveň i prostory pro okna, která jsou uložena „uvnitř“ bublin. Díky tomu jsou částečné zastíněna proti příliš velkému množství světla a horka.
Stavba vznikala přímo na místě, bez využití prefabrikovaných částí. Základem je železobeton doplněný prvky ze dřeva, laminátu a ocelových plechů.
Ač to tak možná na první pohled nevypadá, architekti si při realizaci stavby vystačili u většiny úkonů s partou šikovných stavbařů a jen minimum prací musela zastat technika. Důvodem bylo samozřejmě snížení nákladů.
Dům je záměrně navržen tak, aby se pozornost jeho obyvatel stáčela dovnitř, směrem k centrálnímu schodišti, jehož stupně jako by vyrůstaly z obvodových stěn vnitřního nádvoří.
Schodiště i nádvoří přirozeným způsobem propojuje soukromé a veřejné prostory budovy a zároveň přivádí do interiéru spoustu denního světla.
Čtyřpodlažní stavba stojí na pozemku o velikosti 110 čtverečních metrů, přičemž sama nabízí svým majitelům více než trojnásobné množství (340 m2) obytné plochy.
Architekti se ve svém návrhu snažili vytvořit dům, jehož interiér bude funkční a přitom zůstane optimisticky laděný. Zároveň má objekt na své okolí působit osvěžujícím dojmem. Doslova by měl „změkčovat strohý vzhled dané části města“.