Článek
Dvoupodlažní stavba je nyní uspořádána dle běžného schématu. Zatímco přízemí slouží jako společenská zóna s velkým otevřeným prostorem, kde je kuchyňský kout, jídelna a obývací pokoj, první poschodí má naopak ryze soukromý charakter. Nacházejí se zde pokoje členů rodiny s toaletou a společnou koupelnou.
Největší proměnou prošlo především přízemí domu, proto jeho majitel uvolnil k uveřejnění pouze jeho snímky. Jak architekt Eric Joseph Tremblay poznamenává, při rekonstrukci interiéru bylo hlavně potřeba změnit směrování konstrukčních os domu.
V přízemí zmizelo několik nosných zdí, jejichž funkci na sebe vzaly nově osazené ocelové nosníky a sloupy. Díky tomu bylo možné původně hodně členěné přízemí proměnit na moderní otevřený prostor plný světla. To má do interiéru lepší přístup i díky zvětšení oken na maximální možnou velikost.
Interiér zaujme především neotřelou kombinací dřeva, oceli a betonu, a to někdy až v překvapivě surové podobě. Například kuchyňský ostrůvek je obložen dřevem zachráněným z demolice. Ze stejného materiálu jsou také poličky a posuvné dveře.
K jisté syrovosti interiéru přispívají i přiznané betonové panely, do nichž je v přízemí uzavřen technický blok spolu s malou koupelnou. Odhalené dřevěné trámy na stropě v přízemí pak umocňují dojem z jeho výšky.
Schodiště vedoucí do prvního patra je nově umístěno zhruba v centru přízemí. Logicky mu proto architekti přiřkli nejen důležitou komunikační, ale i estetickou roli. Jeho prostor je osvětlován nově vytvořeným světlíkem. Denní světlo z něj tak dopadá až do přízemí.