Článek
Ke konci dvacátých let 20. století se Ladislav Jerie, generální ředitel Severní Ferdinandovy dráhy, rozhodl postavit pro svou rodinu reprezentativní rekreační dům v Ostravici.
Pozemek, který koupil, byl podobně jako v případě dvou předcházejících staveb umístěn na strmém jižním svahu Lysé hory s výhledem do údolí řeky Ostravice.
Schodiště je bohatě dekorované tapetami i vitráží.
Návrh domu svěřil Jerie mladému talentovanému architektovi Karlu Kotasovi, jehož práce dobře znal právě z ostravského prostředí.
Dům vznikal ve dvou fázích – první předurčila podobu dnešní jednopatrové stavby z režného zdiva na nepravidelném půdoryse, v jižním straně vybavené vyloženými terasami.
Altán na kresbě od architekta Kapsy.
Přestože vila byla navržena velkoryse, náročnému společenskému životu majitelů brzy přestala vyhovovat a v roce 1934 musela být dostavěna.
Zřejmě nejen z důvodu zachování výrazové podoby stavby byl návrhem úprav pověřen opět Karel Kotas, který v té době pracoval v Praze, kde ve své tvorbě stylově dospěl od klasicistního pojetí architektury k střídmému elegantnímu konstruktivismu.
Druhá fáze výstavby znamenala rozšíření vily v podélné ose severním směrem o prostornou pracovnu v přízemí a další dvě ložnice v patře.
Nákres prozrazuje uspořádání místností v interiéru.
Pravidelnými hosty velkolepého sídla byli známí lidé, jako např. sochař Jan Bauch, malíř Václav Špála a řada dalších. Mnozí z nich se svými uměleckými návrhy přímo podíleli na výtvarném dotvoření domu i zahrady.
V roce 1937 byl v severní části pozemku postaven plavecký bazén se zahradním altánem, navrženým opět Karlem Kotasem. Jeho současná podoba je výsledkem necitlivé rekonstrukce v 80. letech 20. století.
Dům obklopovala rozlehlá zahrada s řadou exotických rostlin, v bezprostřední blízkosti vily spíš okrasná, ve zbylé části areálu řešená volně krajinářsky. Vila později začala sloužit jako rekreační zařízení pro hosty.
