Článek
Zřejmě nejvšestrannější český architekt první poloviny 20. století, Josef Gočár se narodil v Semíně. Rodina se ale brzy přestěhovala do blízké Bohdanče.
V éře samostatného státu se Josef Gočár do města vrátil s jednou malou zakázkou - když pro rodinu své sestry Anny navrhl v klidné lokalitě stranou od historického jádra města jednopatrovou funkcionalistickou vilku.
Gočárův švagr poštmistr František Gastgeb předčasně zemřel v sedmačtyřiceti letech a na Gočárově sestře Anně zůstala péče o tři osiřelé děti. Prostorná vila tak byla domovem pro celkem početnou rodinu.
O vzniku a realizaci projektu domu jsme informováni z dokumentů městského stavebního úřadu i ze soukromé korespondence sourozenců Gočárových.
V jednom z dopisů Josef Gočár své sestře píše: „Milá Aninko! Zasílám Ti plánek na vilku, jak bych si to asi představoval já, a sice přízemí o dvou pokojích s příslušenstvím a to samé v prvním patře, které by se dalo pronajmouti. Kdyby se ti tato dispozice líbila, tak bych Ti nakreslil zadávací plány… Joža.“
O měsíc poté dostala Anna Gastgebová poštou detailnější nákresy oken a dveří a k poslednímu ze tří dochovaných dopisů Gočár sestře přiložil náčrtek vestavěných skříní do předsíní.
Stavba domu byla realizovaná bohdanečským stavitelem Oldřichem Kvapilem. Probíhala rychle - zisk úředního povolení i kolaudace stavby se stihla v roce 1930.
Bohdanečský domek s plochou střechou je v Gočárově tvorbě spíš druhořadou prací. Hlavně proto, že v oblasti interiérového řešení nedosahuje úrovně rafinovaných prostorových řešení mladší generace české avantgardy.