Článek
Široké vstupní dveře z modřínového dřeva a surového skla, ke kterým směřují schody z černého mramoru s bílým žilkováním, rámují masivní prvky z kamene.
Hlavní část přízemí tvoří vchodová hala s mramorovou dlažbou, obložená santalovým dřevem, kterému se říkalo padouk. Z ní vede schodiště do vyšších podlaží a dveře do přízemních bytů.
První patro má souměrnou dispozici s ústředním schodištěm a dvojicí bytů se dvěma pokoji obrácenými do ulice. Část stavby obíhá krytá terasa.
V nejvyšším poschodí je ubytovací prostor a dvoupokojový byt s menším balkónem. Na pravé straně byl umístěn ateliér, který kryje pultová eternitová střecha.
Vila sloužila i jako architektonický ateliér
Vnitřní dispozice domu, určeného k bydlení i k provozování architektonické činnosti a stavební živnosti, se odráží na fasádě ve tvaru a rozvržení oken. Originální světlá břízolitová omítka byla sice nedávno nahrazena žlutou fasádou, ve většině případů se ale zachovala bíle natřená okna.
Za celkem nenápadnou fasádou se skrývaly luxusně vybavené interiéry, prozrazující Čermákovo vídeňské školení. To ovlivnilo i produkci umělecko řemeslných dílen v Brně, které založil v roce 1910 a vedl do roku 1933.
V roce 1940 získala dům Čermákova mladší dcera, architektka Liselotte Lamačová. Po otcově smrti nabídla dům státu, který ho převedl do majetku obce. Z činžovní vily se tak stal nájemní dům.