Aktivní dům budoucnosti nabízí zdravé prostředí i úsporu energie

Dům s příjemnou atmosférou a zdravým vnitřním prostředím navíc maximálně využívá principy trvale udržitelného bydlení. Stojí v dánském Aarhusu a spolu s dalšími evropskými stavbami je součástí projektu VELUX Model Home 2020. Od loňského léta bydlení budoucnosti testují Simonsenovi v běžném provozu. Jsou pod dohledem odborníků, kteří tento experimentální dům monitorují a dolaďují podmínky tak, aby vyhovovaly všem potřebám rodiny a žilo se v něm skutečně pohodově.

Dům pro život, kde se žije příjemně a zdravě, není zatím ve světě žádnou samozřejmostí. Při vývoji nízkoenergetických domů řeší obvykle autoři projektů spoustu problémů, a někdy v zájmu dobré tepelné izolace obětují dostatek světla či pohodlí.

Aktivní dům v praxi dokazuje, že i nízkoenergetické domy mohou mít dost denního světla a poskytovat maximální uživatelský komfort. Nabízejí totiž vizi architektury třetího tisíciletí: jsou maximálně ohleduplné k naší planetě, aniž by ubíraly cokoli ze životních standardů a potřeb. Stavba je navržena s nulovými emisemi oxidu uhličitého a podle životního stylu svých obyvatel může dokonce vytvářet i energetické přebytky.

Naprosto prvořadé jsou tu vždy pohodlí, zdraví a životní pohoda uživatelů. K té nejvíc přispívá potřebná vzdušnost a prosluněnost interiéru. A pokud jde o spotřebu energie na vytápění, teplou vodu a provoz spotřebičů, dům se dokáže zcela přizpůsobit jejich potřebám.

Řekne-li se aktivní dům, běžně se nám vybaví dům produkující více energie, než kolik jí spotřebuje. V rámci tohoto projektu má pojem aktivní dům daleko širší záběr. Taková stavba aktivně vytváří pro své obyvatele příjemné a zdravé vnitřní prostředí a vychází vstříc všem jejich potřebám. Celý systém dosahuje rovnováhy mezi třemi základními faktory - energií, vnitřním prostředím a životním prostředím domu.

Tento dům odpovídá obvyklé rezidenční výstavbě v Dánsku. Optimální hospodaření s energií zajišťuje hlavně dynamický obal domu, který se dovede přizpůsobit nejen potřebám obyvatel, ale i proměnám klimatických podmínek během roku.

Aktivní obal domu dokáže samostatně regulovat, kolik světla a tepla projde okny, sám se odvětrává, aby uvnitř bylo vždy zdravé prostředí. Dům je maximálně prosluněný - plocha vertikálních a střešních oken odpovídá 40 % podlahové plochy. Všechny místnosti v domě mají okna orientovaná minimálně na dvě světové strany, aby mohla aktivně využívat veškerý potenciál slunce a čerstvého vzduchu. Dům je vybaven automaticky řízeným zastíněním a větráním napojeným na domovní meteorologickou stanici a vytváří optimální teplotní pohodu, pohodlí obyvatel i úspory energie.

Dřevěné obložení interiérů a podlahy působí teple a tvoří kontrast s tvrdou a chladnou břidlicí aktivní fasády. Břidlice je stejně jako dřevo přírodní materiál, při jehož výrobě nevznikají žádné škodlivé emise, a vyžaduje jen minimální údržbu. Celý dům, břidlicové obklady, tmavé povrchy solárních panelů a kolektorů i okna, působí velice harmonicky a bezchybně zapadá do okolní krajiny.

Hlavní podíl na nízké spotřebě energie má samotný design budovy, ať už to je její tvar, orientace vůči světovým stranám, zasazení do terénu nebo použité materiály. Dům využívá sluneční záření, proudění větru i působení přírody, čímž se minimalizuje spotřeba energie na vytápění a svícení.

Další důležitou součástí důmyslného energetického systému jsou vlastní zdroje. Energie pro zásobování elektřinou, horkou vodou a vytápění interiérů se získává z fotovoltaických článků, solárních kolektorů a tepelného čerpadla. V zimě (asi tři měsíce v roce) je využíván systém řízeného větrání s rekuperací, po zbytek roku se využívá větrání přirozené. Asi 50 % požadavků na vytápění je kryto pasivními tepelnými zisky oken.

Interiér je navržen tak, aby se přizpůsobil nejrůznějším potřebám i aktivitám obyvatel domu. Stavba je umístěna v severozápadní části pozemku, takže zahrada má po celý den dostatek slunečních paprsků a využívá přednosti zvýšeného pozemku na severním okraji. Budova i s garáží a přístavkem působí v krajině naprosto přirozeně.

Hranice mezi vnitřním a vnějším prostředím jsou maximálně smazány např. tím, že okna a prosklené dveře na terasu sahají až k podlaze. Díky tomu místnosti působí prostorněji a vzdušněji. Naopak okna vedoucí až ke stropu zajišťují společně se střešními okny do všech místností přístup denního světla. Střešní okna jsou vybavena elektrickým ovládáním na solární pohon. Elektronický ovládací systém umožňuje jejich otevírání, zavírání a stínění, regulující vnitřní klima. Okna se dají zároveň otevírat nebo zavírat ručně.

Architekti předpokládali nízkou spotřebu energie domu, kterou pokryjí obnovitelné zdroje instalované v domě. Při nižších nárocích na energii by energetická bilance domu dosáhla dokonce přebytku a dům by vyrobil asi o 9,4 % více energie, než sám spotřebuje. Simonsenovým se ale během testování narodilo miminko, takže spotřeba energie pětičlenné rodiny se podstatně změnila.

Přednastavená teplota se zvýšila ze standardních 20 °C na 23 °C a to i v noci, kdy je nutné ke kojenci vstávat. Proti původnímu plánu rodina také používá sušičku, což zvyšuje spotřebu elektřiny a v zimě občas využívala přirozené větrání. Navíc se občas zastiňují některá okna žaluziemi a tím se přichází o teplo slunečních paprsků.

Ukázalo se, že v domě je rozhodující lidský faktor a že není možné, aby rodina spoléhala na automatický systém regulace vytápění a větrání. Podmínky v domě si raději nastavuje sama. Dům ovšem unese i vyšší energetické požadavky, a tak je stále úsporný a ohleduplný k životnímu prostředí.