Aby z domu neuteklo teplo

Účinným řešením, jak funkčně zateplit budovy, jsou provětrávané fasády. Ty mají mezi vrstvou tepelné izolace a finálním vnějším obkladem provětrávanou vzduchovou mezeru, která umožňuje přirozenou výměnu vzduchu. Jde o tzv. bezkontaktní způsob zateplení. Hlavní roli hraje minerální izolace, která zlepšuje tepelný a akustický komfort a dělá konstrukci bezpečnější.

Provětrávaná fasáda se skládá z několika vrstev, které mají různé funkce. Nejdříve se na stěnu montuje nosná konstrukce exteriérového obkladu. Pak se aplikuje vrstva tepelné izolace, nejčastěji minerální. Umístí se do prostoru mezi obvodovou stěnu a fasádu. Podle typu exteriérového obkladu se rozhodne o nutnosti použití difúzní fólie přes izolaci. Nakonec se upevní venkovní obklad. Mezi minerální izolací a samotnou pohledovou vrstvou fasády je nutné nechat provětrávanou mezeru, která pomocí proudění vzduchu odvádí vlhkost z konstrukce.

„Minerální izolace má vysokou difúzní schopnost, což znamená, že umožňuje přirozenou výměnu vlhkosti mezi zateplenou stěnou a vnějším prostředím. Díky tomu poskytuje největší možnou akumulaci tepla pro budovu v zimě. V létě naopak cirkulací vzduchu v provětrávané mezeře pomáhá snižovat vysoké teploty na fasádě. Tím dochází k výraznému snížení nákladů jak na vytápění, tak na provoz klimatizace,“ říká architektka Tereza Vojancová.

Domy v pasivním standardu mají extrémně nízkou spotřebu energie na vytápění, zpravidla nižší než 15 kWh/ m2 za rok. To je dosaženo velmi dobrou izolací budovy. Kromě kvalitních oken, rovněž izolant snižuje tepelné ztráty, eliminuje tepelné mosty, zvyšuje komfort a prodlužuje životnost konstrukce domů.

U běžných domů je tloušťka izolace na zdech 10 až 25 cm. „Pro kvalitní zateplení doporučuji volit alespoň 20 cm tloušťky izolantu, rozdíl v ceně je minimální a v práci stavebníků žádný,“ vysvětluje Pavel Zemene ze Sdružení EPS ČR. Pro pasivní dům je ovšem vhodná tloušťka izolantu mezi 25 až 40 cm, a to i v místech, která se v současné praxi izolují zřídka (všechny neprůhledné obvodové konstrukce).

Jako tepelnou izolaci lze využít všechny dostupné izolační materiály, ale platí přímá úměra: čím je materiál kvalitnější a silnější, tím lépe izoluje a sníží výdaje za energii.

Mezi časté tepelněizolační materiály patří pěnový polystyren. Tepelně i zvukově výborně izoluje, má velmi nízkou nasákavost, odolává povětrnostním vlivům, plísním a mikrobům. Při správné aplikaci vnějšího tepelně izolačního kontaktního systému je prokazatelná životnost více jak 50 let.

Investice do tepelného čerpadla se u nezatepleného domu nevyplatí.

„Na výrobu potřebného tepla by v tom případě bylo nutné vynaložit nadstandardní množství elektřiny, což by bylo neefektivní,“ vysvětluje Tomáš Truxa z firmy Isover.

Důležité je snížit tepelné ztráty domu, to samotné může přinést až 50% úsporu na vytápění. Vyplatí se investovat zejména do zateplení střech, vhodná je třeba minerální vata ze skelných či kamenných vláken v tloušťce minimálně 25 cm. U pasivních domů až 40 cm. Zdroj vytápění je vhodné vybírat podle velikosti objektu a jeho tepelné ztráty.

Okno přivádí do interiéru dostatek světla, ale zásadní roli má i v celkové tepelné izolaci stavby. Samotné okno může být kvalitní, ale jestli je špatně namontováno, utíká ven cenné teplo a kolem rámů proniká chladný venkovní vzduch. Na ochlazeném povrchu pak může docházet ke kondenzaci vlhkosti. Před montáží je nutné správně připravit stavební otvor. Nová okna se mají vždy instalovat do upravených, začištěných otvorů s hladkým a soudržným povrchem bez nečistot, aby bylo možné okno správně usadit a ošetřit připojovací spáru.

Po usazení okna je nutné vzniklou spáru mezi okenním rámem a okolní stěnou dostatečně ošetřit, aby okno mohlo správně izolovat jak teplo, tak i vlhkost. Skladba těsnění spáry musí zajistit trvalou tepelnou izolaci otvorových výplní, aby nevznikaly tepelné mosty.

„Pro výplň tohoto prostoru se používá montážní polyuretanová pěna, která má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti. Ovšem ty zůstávají funkční pouze tehdy, když pěna zůstane suchá a bez působení UV záření, proto se musí co nejrychleji zakrýt, a to jak z exteriéru, tak interiéru,“ říká Pavel Kašpar ze společnosti Vekra.

Parotěsná fólie s hliníkovou vrstvou zabraňuje průniku vzdušné vlhkosti z interiéru do připojovací spáry, a tedy i do montážní pěny. Na stranu exteriéru se lepí fólie, která je jak paropropustná, tak zároveň vodotěsná: propouští případnou vnitřní vlhkost z připojovací spáry směrem do exteriéru a zároveň brání vnikání srážkové vody do prostoru připojovací spáry. Je to náročné, proto instalaci oken nechme na odbornících.

Na správnou montáž dbáme i u balkonových či posuvných oken. V prahové části, která není dostatečně izolovaná, může rovněž docházet k ochlazování a tvorbě tepelných mostů. U prahové části otvorových výplní se vyplatí osadit je izolačním podkladovým profilem, který se montuje na spodní část rámu již ve výrobě. Používá se i pro vchodové dveře a posuvné systémy, kdy přesahuje přes celou výšku podlahové konstrukce. Podlahový profil se aplikuje i pod velkoformátová okna, která sahají téměř až k podlaze, kde zamezuje prochládání parapetního zdiva.

„Na tepelnou izolaci musíte myslet i u rozvodů řízeného větrání s rekuperací tepla. V případě jejich instalace v tepelně nezaizolovaném půdním prostoru by totiž mohlo docházet k tepelným ztrátám přiváděného i odváděného vzduchu a také kondenzaci vlhkosti,“ vysvětluje Pavel Vořech z firmy Zehnder.

Pro efektivnější tepelné či chladicí energie bez zbytečných ztrát je na trhu nově vyvinutý kompletní systém rozvodů vzduchu Comfo Tube Therm. Tepelné úniky eliminuje izolační materiál o tloušťce 9 mm, který má potrubí po celém obvodu. Navíc zcela zabraňuje vzniku kondenzátu. Pružnost trubek je samozřejmě zachována.