Aby co nejlépe využili malý dům, uspořádali architekti jeho interiér naruby

Ačkoli je dvoupodlažní stavba uprostřed klidné rezidenční čtvrti, její interiér je řešen podobně, jako kdyby byl například zasazen do prudkého svahu. Jeho denní zóna je totiž v horním podlaží, zatímco soukromá, klidová zóna, je v přízemí.

Host je proto od vstupu veden chodbou ve tvaru písmene L ke schodišti a po něm vyjde do patra, kde jej překvapí spousta denního světla díky nápaditému řešení střechy.

V horním patře jsou totiž ponechané přiznané krokve nesoucí sedlovou, z velké části prosklenou střechu. Při pohledu vzhůru se člověku otevírá stejný pohled jako na žebroví listu. Právě proto architekti dům pojmenovali Leaf (List).

Toto nečekané řešení je ve skutečnosti dáno hustou zástavbou a tradiční úzkostlivostí Japonců, pokud jde o uchování jejich soukromí. Prosklená střecha tak nahrazuje okna, která by dům měl, kdyby stál na větší parcele a mohl si dovolit je něčím stínit.

Právě to, že architekti přivedli do interiéru světlo skrz střechu, bylo důvodem, proč také prohodit tradiční rozmístění funkcí podlaží a proč přímo pod ni umístili denní zónu tvořenou klasickým propojením kuchyně, jídelny a obývacího pokoje.

Prostor pak pomáhá rozčlenit prosklený box, jímž z přízemí roste strom. Box zároveň tvoří světelnou šachtu, jíž se denní světlo dostává i do přízemí.

Zde pak host nalezne již zmiňované ložnice, z nichž každá má výhled do vnitřní zahrady se stromem. Rodina má sice v současné době zatím jen jednoho potomka, dva dětské pokoje však jasně svědčí o tom, že rodiče plánují ještě jednu ratolest. Místnosti doplňuje koupelna, umývárna a samostatná toaleta ukrytá v prostoru pod schody.

Dřevostavba stojí na zastavěné ploše 68 m², obě podlaží mají dohromady plochu 125,35 m². Pozemek, který měla rodina k dispozici, má výměru 137,22 m².