Článek
Ředitel Evermod Gejza Šidlovský ve středu ukázal zrekonstruovanou knihovnu novinářům, ve čtvrtek odpoledne provoz zrekonstruovaného sálu slavnostně zahájí pražský arcibiskup Dominik Duka a prezident Václav Klaus.
Sál má půdorys 32 na deset metrů, dosahuje výšky 14 metrů. Knihy jsou naskládány na policích, které zabírají celou plochu stěn až po strop. Všechno září novotou, zrak přitahuje bohatě zdobená nástropní malba.
"Rozebrala se podlaha, vystěhovaly se knihy, postavilo se lešení, opravil se strop, skříně, pak se rozebralo lešení, vrátily se knihy, položila se podlaha, vyluxovalo se, zametlo, nalakovalo a napastovalo," shrnul rok a půl prací Šidlovský.
Od července loňského roku do letošního prosince pracovali restaurátoři na úpravách podlah, skříní, schodišť, plastik a nástropních maleb.
Policový systém sloužící k uložení knih je sestaven především z ořechového dřeva. Restaurátoři se snažili opravit stávající materiál a nevyměňovat jej za nový. "Dřevo se napustilo a zpevnilo, modré vnitřky skříněk se nabarvily umělým nátěrem, aby se daly čistit," řekl ČTK restaurátor Daniel Ebel. Většina prací se dělala přímo na místě, pouze přenosný mobiliář se opravoval v dílně.
Před restaurováním stropních maleb se provedl průzkum, aby se zjistily barvy a pigmenty a odhalilo se, co jsou přemalby z pozdější doby, které bylo nutné odstranit. "Zjistili jsme škody z protečení střechou, našli jsme nejméně dvě vrstvy přemaleb a retuší z 19. století a z 50. let 20. století," řekla restaurátorka maleb Alena Krahulíková. Malba vytvořená vídeňským malířem Franzem Antonem Maulbertschem se nazývá Duchovní vývoj lidstva. "Je tam Nový i Starý zákon, Adam a Eva, Noemova archa nebo apoštol Pavel," doplnila její kolegyně Karine Artouni.
Detail fresky ve Filosofickém sále Strahovské knihovny
Klášter byl založený roku 1140, jeho knihovna se stala centrem kultury a vzdělanosti nejen v Čechách. Dějinám knihovny se věnuje expozice v románských prostorách, která se otevřela současně s rekonstruovaným Filosofickým sálem.
Filosofický sál nechal v poslední čtvrtině 18. století vybudovat opat Václav Mayer. Sál navrhl architekt Jan Ignácio Palliardi. Interiér pochází z let 1794 až 1797.
Kromě filozofických knih se v knihovně nachází díla astronomická, matematická, historická i filologická. Od svého dokončení v 18. století nebyl sál nikdy komplexně restaurován.
Knihovnu navštěvují také turisté, ročně objekt navštíví na čtvrt miliónu lidí. Náklady na restaurování uhradily z velké části takzvané norské fondy, přispěl i magistrát a ministerstvo kultury.