Stavební povolení měli za 3 dny. Zato s pozemkem nebylo vše tak, jak realitní kancelář slibovala

Kristýno, jak celý příběh začal? Odkud pocházíte a proč jste se rozhodli pro stavbu domu?

Pocházím z malé vesnice z Vysočiny a přestěhovala jsem se na Pardubicko v 15 letech. Krátce nato jsem potkala svého manžela, který pochází přímo odtud a celý život bydlel v paneláku. Když jsme se sestěhovali, hodně dlouho jsme si mysleli, že zůstaneme ve městě, protože nám vyhovovala dostupnost všeho a městský život, možnost zajít si do kavárny, do baru a tak.

Ceny pozemků začaly v té době hodně stoupat. Jak probíhalo vaše hledání?

To máte pravdu, hledali jsme asi rok a půl. Jednou nám tchyně poslala inzerát a ten byl za bezkonkurenční peníze proti všemu ostatnímu, co se nabízelo. Inzerovalo se to s tím, že tady je elektřina, voda a všechno. Poměrně dost tlačili ze strany realitky na koupi a posléze, když už jsme měli podepsanou rezervační smlouvu, jsme zjistili, že s elektřinou a vodou to tu není tak, jak inzerovali.

Oklamali vás?

Byl tu sice kabel na elektřinu, ale nebyla tu přípojka, jen starý zahradní domeček od sousedů (pozemek byl totiž původně celý jejich). Měli 3000 m2, oddělili pozemek o velikosti asi 850 m2 a prodávali ho s tím, že vodovodní spojka tady byla, ale byli na ni připojeni oni. Takže jsme si potom dodělávali vlastní novou přípojku. Obec nám dovolila napojit se na kanalizaci k nim. Jediné, na co jsme poměrně dlouho čekali (zhruba rok), byla elektrická přípojka od ČEZ. Na tom nám i trochu stálo stavební povolení.

Měli jste nějaké konkrétní požadavky při výběru pozemku?

Měli jsme několik požadavků:

Na kolik vás vyšel takový stavební pozemek?

Vycházelo to kolem 2000 Kč/m2. V této lokalitě (přibližně 10 km od města) se dnes pozemky pohybují od asi 5–6000 Kč/m2, tehdy to bylo minimálně za 3–3500 Kč/m2, takže jsme to chytli ještě opravdu dobře.

Byly tady nějaké regulativy, které jste museli dodržet?

Ano – zastavitelnost maximálně 40 %. Musela být sedlová střecha s tím, že část ploché střechy, kterou máme, šla na výjimku, protože majoritní část je ta sedlová. Uliční část jsme museli dodržet. A to je asi vše.

Přejděme k rodinnému domu. Jaká byla vaše představa?

Dopředu jsme věděli, že chceme přízemní dům, ne do patra. Chtěli jsme elko a chtěli jsme úplně oddělit společenskou část od spací zóny, aby, když se v obýváku někdo baví, byl vzadu klid a ticho. To se nám docela povedlo a funguje to.

A proč právě dřevostavba?

Hned z několika důvodů. První byla rychlost. Potřebovali jsme prodat byt a zafinancovat z toho dům. Co se týká ceny samotného domu, v dnešní době vyjde dřevostavba i zděný dům zhruba nastejno, takže to jsme úplně neřešili. V neposlední řadě se nám líbila ekologičnost stavby. Když si tady jednou naše děti budou chtít místo tohoto postavit vlastní dům, můžou to úplně jednoduše zlikvidovat a použít třeba jen základovou desku, upravit si dispozici a podobně. Dále se nám líbila modulárnost stavby, že jde všechno později jednoduše dodělat.

Takže zděný dům jste ani nezvažovali?

Vůbec. Máme zprostředkované zkušenosti blízkých lidí z našeho okolí – maminka má dřevostavbu v řadovce, manželovi rodiče také bydlí v dřevostavbě. Spousta lidí je vůči dřevostavbám skeptická, protože jsou na trhu kratší dobu. Ale my už jsme věděli, jak se v dřevostavbě žije, a neměli jsme žádné obavy.

Největší výhodu jsem ale pocítila v zimě. Když svítí sluníčko, stavba se hodně rychle vyhřeje a díky tomu jsme nemuseli skoro vůbec topit. Loni jsme měli spotřebu elektřiny 4 MWh, a to máme tepelné čerpadlo vzduch-voda a všechno na elektřinu.

Udělejme si v tom pořádek. Jak to všechno vycházelo z hlediska časového horizontu?

Rezervační smlouvu na pozemek jsme podepsali v listopadu 2020, v březnu 2021 jsme měli oficiálně pozemek převedený. Trochu to trvalo právě kvůli dořešení přípojek a věcných břemen. V prosinci jsme oslovili stavební firmu a v lednu jsme měli první schůzku s tím, že jsme měli víceméně rozkreslený dům tak, jak bychom chtěli, aby vypadal. V březnu přijel projektant a probrali jsme nějaké varianty, upravil něco, co se mu nezdálo z projekčního hlediska atd. Na konci května jsme měli hotový projekt a začalo se řešit stavební povolení. Na stavební úřad jsem nesla všechny stavební podklady v pátek 23. listopadu a v pondělí mi volal pán z úřadu, že pro nás má stavební povolení.

V Pardubicích vám vyřídili stavební povolení za tři dny?

Ne, povolení nám vydával SÚ Lázně Bohdaneč, pod pardubický SÚ nespadáme. V pátek jsem to podala a v pondělí jsme ho měli. Byli jsme v časovém presu, ještě v prosinci jsme museli udělat základovou desku, protože s firmou jsme měli ve smlouvě, že už v březnu začnou stavět vrchní stavbu. A nebyli jsme si jistí, jak bychom to všechno stihli na jaře kvůli počasí. Takže jsme na to tlačili. Pán ze stavebního úřadu byl moc hodný, v pondělí mi volal, že přes víkend pracoval a že povolení máme a můžeme začít. Týden po získání stavebního povolení nám přijeli dělat základovou desku, tu jsme měli subdodavatelsky a za čtrnáct dní byla hotová.

Stavěli jste tedy základovou desku přes zimu. Jak to probíhalo?

Ano, dělali jsme ji v prosinci, jeden den nám dokonce chumelilo. Tlačil nás čas jednak kvůli smlouvě a taky už jsme měli prodaný byt, takže jsme se do určité doby museli odstěhovat. Naštěstí to stihlo v pohodě vyschnout a nepopraskalo to. Dali jsme tam i nějaké příměsi do mrazu a bylo hotovo do sjednaného termínu s firmou.

Jak dlouho trvala stavba samotného domu?

Posledního března přijeli a během týdne byla hotová konstrukce, příčky vevnitř, střecha a během čtrnácti dní i okna. A samotnou fázi dokončení jsme si dělali sami (pokládka podlahy, osazení dveří, výmalba, obklady atd.).

A kdy jste se nastěhovali do dokončeného domu?

Stěhovali jsme se na konci srpna. Víceméně už bylo všechno hotové, jen venkovní žaluzie chyběly. Udělali jsme ale chybu s elektřinou, protože měsíc po tom, co ČEZ udělá antoníčka (elektroměrný sloupek - pozn. red.), se musí požádat o usazení elektroměru, což trvá asi měsíc. V půlce září jsme měli oficiální předání, kdy bylo všechno komplet hotové, a to proběhlo úplně bez problémů.

Proč jste si nenechali postavit rovnou dům na klíč?

Nechali jsme si nacenit i dům na klíč, ale nakonec jsme se pro něj nerozhodli. Byly tam jasně dané dodavatelské firmy a já jsem věděla, že si od nich asi nevyberu.

Jak jste si vybírali firmu? Čím se lišila od ostatních?

Různě jsme se dívali na internetu a v užším výběru jsme měli asi čtyři firmy. Nakonec jsme se rozhodli pro firmu, s jejímž obchodním zástupcem byla skvělá spolupráce už při koupi pozemku a řešení věcných břemen. Vlastně i díky precizní práci firmy jsme měli vyřízené stavební povolení tak rychle. Řešili věci do detailu a předvídali, takže jsme možná byli až moc připravení, ale spoustu věcí to ve finále ulehčilo.

Dům máte typový, nebo individuální?

Úplně individuální. Přišli jsme s nákresem a potom už se jen o centimetry posouvalo.

A když jste za firmou přišli s individuálním projektem, neměli s tím problém?

Ne, vůbec žádný, firma staví typové i individuální domy. Nemají ale svého architekta, jen projektanta. Úplně původně jsme oslovili asi dva místní architekty a s nimi jsme chtěli řešit dům. Nicméně ani jeden z nich nám úplně nesedl a přišlo mi, že nás tlačili do věcí, které nám úplně nedávaly smysl.

Projektant to dal vše dohromady a poradil nám několik úprav. Třeba zvětšit technickou místnost, zvětšit chodbu, zrušit posuvné dveře do pouzdra ve všech pokojích (hlavně kvůli hluku) a také ideální sklon střechy.

Vyhovuje vám kombinace sklonů střech?

Docela ano. Pod sedlovou střechou je to z velké části pochozí, takže tam máme půdu. To je skvělá věc, protože ještě nemáme zahradní domek a spousta věcí se tam schová.

Máte v domě ještě nějaké jiné úložné prostory?

V chodbě máme vestavěnou skříň, šatnu a spousta úložného prostoru je v kuchyni. Díky tomu, že je až do stropu, je tam opravdu hodně místa.

Když jsme u kuchyně, navrhovala jste si ji sama? Věděla jste přesně, kde co chcete?

Rozvržení jsem měla celé nakreslené, měla jsem předem vybraný i materiál, takže jsme jen ladili detaily a potom jsem s tím šla za truhlářem. V řešení bylo i to, že by se všude dalo otevírání tip-on (bezúchytkové otevírání), což mi hodně rozmlouvali, protože to není úplně praktické. Úplně skvělá věc je ale otevírací koš. Jen se do něj ťukne a koš vyjede a pak zase zajede. To si nemůžu vynachválit. Původně jsem chtěla i dotyková světla, ale prý je na ně hodně reklamací, tak jsme je sem nakonec nedali.

Přímo naproti kuchyni máte krásnou krbovou vložku. Jak máte řešený systém vytápění?

Máme tepelné čerpadlo a teplovodní podlahové topení, jako doplňkový zdroj tepla máme krbovou vložku, v ní si ale topíme jen tak pro atmosféru. Jinak nám tepelné čerpadlo úplně stačí na topení i na ohřev vody. Je fakt, že jsme tu zatím jen dva, ale dost často tady o víkendech bývají třeba kamarádi, takže nás tu je třeba i pět. Vařím, peču, je tu teplo a ani tak se elektřiny tolik nespotřebuje.

A jak vám vyšel energetický štítek?

Hraničně vyšel na C s tím, že odhadovaná spotřeba je 14 MWh za rok. Přitom realita za loňský rok jsou 4 MWh. Topili jsme převážně tepelným čerpadlem a stačilo to. Na A nám doporučovali, abychom přidali rekuperaci. Tu ale nemáme.

Měsíční náklady na provoz domu vám tedy vychází dobře?

Ano. Záleží samozřejmě na cenách energie, které jsou teď trošku jinde. Začínali jsme na 10 Kč/kWh, pak přišel vládní strop a teď jsme kolem 4 Kč/kWh (měsíčně platíme aktuálně zálohy necelé 3000 Kč).

Jaký výkon má vaše krbová vložka?

Máme krbovou vložku o výkonu kolem 6 kW. Je bez výměníku, nechtěli jsme ho kvůli prašnosti. Umístění krbu je poměrně nepraktické, protože teplo nejde všude do všech místností, ale nám se to takhle líbilo a krb byl pro nás hlavně estetickou záležitostí, není to primární zdroj tepla.

Jaký je vlastně v domě tepelný komfort v zimě a v létě?

Když byla největší vedra, stačilo jen zatáhnout žaluzie a maximum uvnitř v parných dnech bylo 24–25 °C, normálně 23–24 °C. V zimě taky topíme na 23 °C. Teplo se tu krásně drží, nikam se neztrácí. Jediná místnost, kde je trochu chladněji, je ložnice, protože tam máme prosklený celý roh. Ale pro nás je to v ložnici žádoucí.

Klimatizaci nemáme, tepelné čerpadlo má i funkci chlazení do podlahy. Letos jsme to zkoušeli a funguje to překvapivě docela dobře. Dá se tam pustit studená voda, která zchladila místnosti o 2 °C. Spotřebuje to podobné množství energie, jako když člověk topí.

Máte tady všechno prosklené. Nevadí vám to z hlediska soukromí?

Máme žaluzie, takže si večer můžeme zastínit. Taky máme vysázené bobkovišně, a až vyrostou, nebude sem tolik vidět. Počítáme, že tak za dva roky budeme schovaní za živým plotem. Prosklené plochy jsou ale skvělá věc. Zaprvé je tady krásně světlo a zadruhé se to tady hodně vyhřeje i v zimě díky tomu, že sem svítí sluníčko.

S přehříváním domu si hlavu nelámete?

V létě sem jde více tepla, ale díky tomu, že máme předokenní žaluzie, se to tu lehce přistíní, ale pořád sem jde světlo a chládek se tu udrží. A přestože nemáme klimatizaci, tak i přes ty nejhorší dny tady v létě máme 24 °C, perfektně to izoluje. Žaluzie máme všude kromě dvou maličkých oken.

Koukala jsem, že máte i HS portál. Ten si poslední dobou vychvaluje mnoho majitelů…

U nás je to spíš naopak. Bavili jsme se, že to je asi jediná věc, kterou bychom udělali jinak, kdybychom dům stavěli znovu. Dali bychom velký fix a větší a širší balkonové dveře. V našem velkém rozměru se už HS portál hůř obsluhuje. Má šířku 4 metry a hmotnost 600 kg. Horší otevírání je kromě samotné hmotnosti způsobené také soft-close systémem (tiché a pomalé dovírání), který máme.

Co bylo podle vás nejvíce stresující na celém procesu výstavby?

To, co samotné výstavbě předcházelo. Byli jsme ve stresu, jestli to všechno stihneme v termínech, dále bylo těžké zkoordinovat to s prodejem bytu, který financoval velkou část domu. To bylo zásadní. A koupelny.

Vy jste samé překvapení. Co se dělo s koupelnami?

Asi rok dopředu jsme už měli domluveného obkladače. No a týden předtím, než měl začít, se na nás vykašlal, protože dostal velkou zakázku v obchodním centru, a řekl, že na nás bude mít čas nejdříve v září. Ale to už jsme potřebovali bydlet. Takže jsem na poslední chvíli obvolávala všechny obkladače v Pardubickém kraji a nemohli jsme nikoho sehnat. Až úplně nakonec jsem se dovolala nějakému pánovi z vedlejší vesnice, starší pán v důchodu, který byl úplně úžasný, udělal to za poloviční cenu, byl precizní, všechno s námi konzultoval, takže nakonec to tak asi mělo být.

A důležitá otázka na závěr. Jak se vám tady žije?

Krásně. Jsme tady šťastní a žijeme v souladu s přírodou. Nechci, aby to znělo jako klišé, ale je opravdu moc fajn přijet po celém dni z práce, sednout si tady, popovídat si se sousedy a mít ten klid kolem sebe.

Když už teď s manželem máte celý proces za sebou, co byste poradili ostatním? Čemu se vyhnout, do čeho jít, na co si dát pozor?

Autor: Kateřina Pospíšilová, www.drevostavitel.cz