Hlavní obsah

Stavba domu začíná koupí pozemku

Právo, KIL

Čím by měl zájemce o nové bydlení začít, když se rozhodne, že si postaví dům? Logicky koupí pozemku. Jenže ne každý pozemek prodávaný jako stavební parcela je skutečně připraven k výstavbě a na důvěřivého kupce může číhat řada nástrah. Vzhledem k tomu, že se v současnosti staví spíše na okrajích města nebo za městem, musíme počítat například s tím, že budeme muset dojíždět.

Článek

Proto je důležité zvolit směr dojíždění tak, aby nebyl příliš komplikovaný a nemuseli jsme pendlovat z jednoho konce města na druhý.

Hodláme-li někde žít dalších dvacet třicet let, měli bychom se tam cítit příjemně. Aby nám kupříkladu nekazil výhled tovární komín nebo jiná zástavba, případně aby nás neobtěžoval zápach nedaleké zemědělské živočišné výroby nebo hluk průmyslové provozovny. Ve vlastním zájmu bychom proto měli všechna vytipovaná místa osobně navštívit a pro srovnání i pokud možno v různou dobu.

Velikost pozemku

Pokud jde o velikost a umístění pozemku, je důležité přihlédnout k tomu, co od bydlení očekáváme. „Klasický městský člověk z činžáku nebo paneláku obvykle nebude hledat velký prostor. Bude mu stačit pozemek řádově kolem pěti set metrů čtverečních na středně velký dům s menší zahradou, která je vlastně jen prodloužením obytné plochy domu.

Nicméně je třeba vzít v úvahu, že sousedské vazby mohou být u menších pozemků opravdu těsné a lidé si často doslova vidí do kuchyně,“ říká Roman Štěpař ze společnosti Supernemovitosti, která se na stavbu rodinných domů zaměřuje.

.: Někteří hledají v rodinném domě klid a soukromí.

foto: Lindab

Člověk, který už žil v rodinném domě a je orientací „venkovský typ“, bude naopak hledat spíše větší pozemek, který se dá využít třeba na užitkovou zahradu či pěstování drobného zvířectva, i když to už dnes není tak časté jako dřív.

V současnosti je za volbou většího pozemku spíš záměr vybudovat krytý bazén a další sportovní zázemí. Velký pozemek potřebujeme také tehdy, chceme-li se oddělit od sousedů a mít více soukromí.

Co si při koupi ohlídat

„V prvé řadě bychom si měli zkontrolovat vybavenost stavební parcely sítěmi – to znamená přívod elektřiny, eventuálně plynu, vodní a kanalizační přípojku a existenci veřejné přístupové komunikace,“ zdůrazňuje Roman Štěpař.

Důležitá je i dostupnost služeb v nejbližší obci: škola, školka (včetně volných kapacit), pošta, obchod alespoň se základními produkty a rovněž dosažitelná veřejná doprava. To, že je pozemek vybaven sítěmi, poznáme nejlépe podle tzv. kiosku nebo antoníčku, jak se někdy přístavek s vyvedenými sítěmi na parcele nazývá.

Máme-li vybráno konkrétní místo i pozemek, měli bychom podle Štěpaře zkontrolovat územní rozhodnutí, eventuálně územní plán, který se k danému pozemku vztahuje. Tyto dokumenty jasně říkají, k čemu je kupovaný pozemek určen; je-li určen k zástavbě a k zástavbě jakého typu.

.: Územní plán říká jasně k čemu je kupovaný pozemek určen; je-li určen k zástavbě a k zástavbě jakého typu.

foto: Lindab

Dokument stanoví zastavitelnost pozemku v procentech, tedy jak velký dům mohu na pozemek umístit, udává typ výstavby – vesnická, městská, s balkónem či nikoli, s valbovou nebo sedlovou střechou, výšku hřebene plus počet bytových jednotek.

Může udávat i další podmínky výstavby. Některé obce stanovují jen základní podmínky, jinde je předepsaná i barva střech, barva fasád, styl plotu, povinnost mít vestavěnou garáž, nikoli jen parkovací místa atp. Územní plán je svým charakterem veřejně přístupným dokumentem a měl by nám ho poskytnout prodávající. Pokud se z nějakého důvodu zdráhá, o něčem to svědčí. V takovém případě můžeme navštívit místně příslušný stavební úřad, kde lze tyto dokumenty dohledat.

Jakých nástrah se vyvarovat?

„Měli bychom si dát pozor na nápadně výhodné nabídky pozemku údajně připraveného ke stavbě. Byť podle územního plánu pozemek určen k zástavbě je, může se nám stát, že prodávající řekne: „Sítě jsou zakopané v ulici na rohu.“

Nízká kapacitnost sítí může váš sen změnit v noční můru

Při bližším šetření pak narazíme na nemilé překvapení v podobě nízké kapacitnosti sítí: u plynu třeba není tlak, museli bychom si zřídit tlakovou stanici; u elektřiny bychom museli postavit trafostanici; v případě vodovodu nový vodojem a v případě kanalizace novou čističku odpadních vod, což dohromady představuje miliónové náklady, takže bychom se dopracovali k vlastnictví nejdražšího pozemku v Evropě,“ varuje Štěpař.

Navíc jen samotné ověřování kapacitnosti sítí představuje dva až tři měsíce běhání po úřadech k získání závazných stanovisek k zasíťování koupeného pozemku.

.: Bydlení v rodinném domě láká mnoho lidí.foto: ES

Další závažnou věcí je přístupová komunikace k pozemku. Přístup by měl být zajištěn z veřejného, nikoli ze soukromého místa. Jinak to může znamenat velké problémy i v mezilidských vztazích.

„Navíc při financování bankou vyžaduje banka pro udělení hypotéky přístup na stavební pozemek z veřejně přístupné komunikace. V případě soukromého pozemku je nutné prokázat platnou nájemní smlouvu, eventuálně věcné břemeno práva přístupu,“ uzavírá výpočet nástrah koupě stavebního pozemku Roman Štěpař.

Související témata:

Související články

Sázka na vlastní dům

Kristina a Jaroslav Dvořákovi získali před lety obecní byt v Milovicích. V té době neměli děti a byli oba pracovně vytíženi, panelák tedy vyhovoval. Dokud...

Výběr článků

Načítám