Článek
Dům, v němž se byt nachází, byl ve 30. letech minulého století navržen pro poštovní kanceláře. Ty byly později přestavěny na bytové jednotky.
„Původní uspořádání bytu majiteli nevyhovovalo. Úzký a temný vstupní prostor působil stísněně. Nadměrná komora omezovala komfort koupelny a rozdělení obytné části na samostatnou kuchyň a obývací pokoj neodpovídalo jeho představám,“ říká spoluautor rekonstrukce architekt Štěpán Tláskal ze studia The Builders. Byt však podle něj měl svůj dosud nevyužitý potenciál.
Křižovatka s neviditelnými dveřmi
Vnitřní prostor stačilo provzdušnit, otevřít a přizpůsobit osobnímu vkusu svého majitele, který poznal nespočet světových hotelových interiérů, jejich různorodý design, architekturu a funkčnost. „Klient s konzervativním přístupem a s hlubokým zájmem o umění a detail si přál prostor, který bude nejen esteticky promyšlený, ale také nadčasový,“ upřesňuje architekt.
Nová podoba bytu staví na čistotě forem a precizním provedení. Jeho dominantním prvkem je velkoryse otevřený vstupní prostor s podlahou z mramoru a s laděním stěn do monochromatické modré, jejíž odstín se investorovi zalíbil v jednom muzeu.
„Vstup zastává funkci přirozené křižovatky bytu, odkud vedou skryté modré dveře do ložnice, koupelny a toalety, čímž se minimalizuje vizuální ruch a harmonizuje celkový dojem,“ vysvětluje architekt.
Mramor, dub a Nekonečná sláva
Původní komora ustoupila prostornější koupelně, zatímco hlavní obytný prostor byl sjednocen.
„Kuchyň je řešena jako diskrétní skříňový modul, což reflektuje klientův životní styl a preference. Tento minimalistický přístup umožnil větší variabilitu zón – vedle jídelního koutu zde vzniklo místo pro pracovní stůl, pohodlné sofa i čtecí koutek s knihovnou, křeslem a malým biokrbem,“ popisuje architekt.
Navzdory své různorodosti tyto prvky nepůsobí roztříštěně. Materiálová a barevná kontinuita sjednocuje celý interiér. Mramor se objevuje nejen ve vstupní hale, ale i na parapetech, koupelnové desce a čele skříňky. Bílé obklady v koupelně a na toaletě doplňují nerezové prvky – topný žebřík a vodovodní baterie.
„Keramický obklad v interiéru odkazuje na funkcionalistické období vzniku domu a na původní obklad fasády. Nábytek z dubové dýhy a masivního dubu včetně nových parket podtrhuje solidnost a nadčasovost celého konceptu,“ vyjmenovává architekt.
Prémiový lustr Neverending Glory (Nekonečná sláva) přináší do interiéru sofistikovanou eleganci spojující tradici sklářské výroby se soudobým českým designem. Tvůrci jeho návrhu Jan Plecháč a Henry Wielgus se inspirovali ikonickými lustry z Metropolitní opery v New Yorku, pařížské opery Garnier a pražského Stavovského divadla.
V kombinaci s precizně zvolenými detaily, jako jsou černé elektroinstalační prvky, dotváří centrální svítidlo dojem kvality, trvalosti a vkusu.
Informace o projektu:
Spolupracující architekti: Lukáš Brom, Alžběta Bláhová
Podlahová plocha: 63 m2
Lodžie: 2,3 m2
Dispozice: obytná část s kuchyní, ložnice + příslušenství
Výrobci a dodavatelé:
Nábytek: Truhlářství Příhoda, Pardubice; kamenické práce: Trikamon; příčky: Ytong; podlaha, parapety, koupelnová deska, čelo skříňky: mramor Bianco Carrara; topný žebřík: P.M.H. Rosendal; vodovodní baterie: Bruma; lustr: Neverending Glory, Lasvit; elektroinstalační prvky: Berker R.1; křeslo v obývacím pokoji: Vitra Repos