Článek
Sen svého desetiletého syna o dráze profesionálního horolezce velice ochotně podporuje 37letý Michael Mason. Místo toho, aby jej nechal zahálet doma, jezdí s ním na výlety po celé Anglii a lezou po skalách. Aby měl chlapec, který trpí Tourettovým syndromem (porucha pohybového aparátu projevující se pohybovými a zvukovými tiky), možnost trénovat i ve dnech, kdy nejsou na výpravě, vytvořil lezeckou stěnu u nich doma.
Je vymyšlená velice prakticky a nikde v domě neblokuje žádné místo. Umělé stupy a chyty totiž rozmístil po části stěny v chodbě a cesta pak pokračuje nad schodištěm, které ve chvílích tréninku zakrývají matrace. Nejenom lidé se zkušeností z lezení ocení značnou náročnost nejtěžší možné cesty, která předpokládá lezení šikmo vzhůru, jakoby v záklonu, kdy na lezce již intenzivně působí gravitace.
Michael, jenž je otcem dvou dětí, výkony svého syna chválí. „Je plný energie a je to zdatný kluk. Vždy jsem své děti podporoval, bez ohledu na to, co dělaly. Když se věnovaly bojovému umění, udělal jsem z obýváku doslova tělocvičnu a měli jsme tam žíněnky. V každém domě, kde jsme bydleli, jsem vždycky postavil malou lezeckou stěnu,“ řekl v rozhovoru pro web Manchester Evening News.
Šikovný tatínek postavil s dětmi na zahradě hřiště na minigolf
V úpravách domácnosti pro sportovní vyžití svých dětí se postupně vylepšuje, zejména s lezeckými stěnami vymýšlí stále nové věci. „Začalo to v ložnici mé dcery. Tam jsem jen udělal stupy a chyty do zdi – nebylo to nic podobného tomu, co jsem vytvořil teď. Když byl covid, jednu stěnu jsem postavil na zahradě a pak jsme se přestěhovali do tohoto domu a rozhodli jsme se, že upravíme schodiště. Udělal jsem falešný strop rovnou tak, abychom mohli měnit pozice stupů a chytů. Syn to úplně miluje,“ popsal.
Sám prý po domácí stěně také leze, ale ne tak často jako Leo. Ten stěnu využívá několikrát týdně. Když s otcem zrovna nelezou někde venku na skalách.
Skvělá léčba a zdravý pohyb
Jak prozrazuje Michael, který se v minulosti živil jako truhlář, jeho synovi lékaři diagnostikovali Tourettův syndrom v sedmi letech. Což je ostatně věk, kdy se tuto poruchu podaří odhalit nejčastěji. Leo v té době už čtyři roky trpěl tiky. Ty vznikají především kvůli návalům stresu, ale i z nedostatku pohybu a spánku. Se stresem jim pomohli ve škole zavedením individuálního výukového programu.
Snem malého Lea je stát se profesionálním horolezcem
I tak Leo spával jen pár hodin denně, neboť se v noci budil bolestí. Ve spánku se mu přetáčely nohy v kotnících, kousal se do úst a do jazyka. „Bylo dost těžké to sledovat. Začal jsem ho brát na túry a všimli jsme si, že mu to pomáhá v noci lépe spát, a zároveň má více pohybu. Všimli jsme si, že pobyt venku a rychlý běh mu umožňují uvolnit se a lépe se soustředit,“ zavzpomínal na začátky společných výprav s Leem do přírody.
Postupně k běžné turistice přidali horolezectví, ale na túry dál vyrážejí. Společně se jim například podařilo splnit Wainwrightovu výzvu, což je seznam 214 vrcholů v Británii, které je pro její splnění třeba navštívit. Jak říká hrdý otec, pro někoho v Leově věku je to úctyhodný výkon, protože to znamená překonat stovky kilometrů pěšky.
Na domácí stěně tak Leo trénuje jen ve dnech, kdy nejsou venku s otcem. I ten stěnu občas používá, ale skromně uznává, že nyní je v tom Leo daleko lepší než on.
Karanténu využil šikovný tatínek k výrobě překvapení pro dceru
