Článek
Dřevo - je asi nejčastěji používaným materiálem. Je pozitivně vnímáno okem, hmatem, dokonce i čichem. Oblíbený je smrk, borovice, modřín, buk, dub jasan, javor, olše, bříza, třešeň, ořech a dražší exotické dřeviny.
Povrchová úprava většinou dovolí vyznít přirozené kráse dřeva. Jen nekvalitní materiál se moří tmavou barvou nebo dokonce přetře probarveným nátěrem. Materiál se snadno tvaruje a prakticky nezná omezení, je ale náchylný na opotřebení. Na nášlapné plochy použijeme dřevo tvrdší, nemusíme se bát kombinace druhů, protože pomocí finální povrchové úpravy odstín sladíme.
Beton - jeho výhodou je možnost používání nedokončených schodů již v průběhu stavby. Samonosné konstrukce bez podpěrných sloupů působí lehce až subtilně. Nevýhodou je mokrý proces výroby a poměrně zdlouhavé vysychání a vytvrzování. Nášlapy a zábradlí lze kombinovat se všemi dostupnými materiály. Jestliže se povrch časem opotřebuje, je rekonstrukce nenáročná. Betonové schodiště nevrže, neduní pod tíhou kroku a je tiché.
Kov - ocelové schodiště se nejčastěji uplatňuje v moderním interiéru, špičková schodiště jsou z nerezové oceli. Kovovou konstrukci můžeme kombinovat s téměř všemi běžně používanými materiály, které potlačí chladný a neosobní vzhled.
Sklo - používá se výhradně na nášlapy schodů nebo na stěny zábradlí. Nášlapy jsou vyráběny z mnohavrstvých lepených skel speciálně vytvrzených. Díky úpravě nejsou případné střepy z roz bitého skla ostré a nebezpečné. Tabule se rozsype na tisíce maličkých kostiček.
Kámen - v obytném interiéru se používá výjimečně, hlavně k obložení betonových schodů. Kámen je materiál choulostivý a ke zvýšení odolnosti vůči znečištění např. mastnotou se musí opatřit ochrannou vrstvou.
Povrchová úprava je buď od vysokého lesku (s nutností protiskluzných prvků), nebo efektní zachování vzhledu štípaného kamene. Kromě pravého kamene se používají i umělé materiály, které kámen víceméně kvalitně napodobují.