Sanatorium, památka, ruina. Praha 6 zachraňuje rozpadlý zámek, který nikdo nechce

Trochu nenápadně se ukrývá nedaleko stanice metra Nádraží Veleslavín. Jen pár kroků od vytíženého přestupního uzlu jako by člověk vkročil do jiného světa. Rozsáhlé zahrady, barokní areál a v okolí na to, že jsme v Praze, je relativně ticho, které občas vyruší pouze kolem projíždějící vlak.

Šest zděných objektů se zahradou a parkem by mohlo kvést. Ale není tomu tak. V hlavní budově ještě v roce 2018 sídlila soukromá klinika. Energetická udržitelnost ji ale vyhnala. Zbylé budovy chátrají už od roku 2006. Vlivem rabování a povětrnostních vlivů však domy působí tak, že chátrají mnohem déle než jen posledních 19 let.

První pokus o dražbu proběhl už v roce 2018, ten ale tehdejší ministr kultury Antonín Staněk vzal zpět a úřad nakonec dražbu zrušil. Stát se poté dohodl na směně pozemků s hlavním městem.

Další vlna odprodeje přišla loni. Kvůli extrémně špatnému stavu některých budov se však nyní nedaří najít kupce. Stát se již dvakrát pokusil zámecký areál prodat. Zatím bez úspěchu.

V listopadu byl barokní areál nabízen za 580 milionů, později za 493 milionů. Do obou aukcí se nikdo nepřihlásil. Třetí kolo je plánováno na 18. února, tentokrát se stát pokusí zámku zbavit za 420 milionů korun.

O areál by měla zájem i Městská část Praha 6, která ho od loňska využívá jako komunitní prostor a galerii a s vypětím sil se snaží alespoň hlavní budovu a přilehlé zahrady zpřístupnit. A celý areál hlídat. Vyvolávací aukční cena je však pro šestou městskou část i hlavní město příliš astronomická.

„My jsme se v roce 2024 přihlásili o výpůjčku areálu, abychom ho otevřeli alespoň dočasně veřejnosti. Snažíme se hledat partnery, abychom získali zámek pod kontrolu dlouhodobě a mohli ho pomoct zrenovovat,“ sdělil Novinkám místostarosta Městské části Praha 6 Petr Prokop z hnutí STAN.

Velké sousto by ráda radnice Prahy 6 rozdělila. Snaží se jednat s vedením Prahy i se soukromými subjekty. Právě podnikatelům ale vidinu výdělku z přestavby chátrajícího areálu na něco lukrativního bojkotuje územní plán. Ten v areálu požaduje veřejnou vybavenost.

„To může být kultura, školství, sociální věci, zdravotnictví. Hledáme tedy i v těchto vodách soukromého partnera, který by do toho spolu s námi šel. My jsme připraveni do toho investovat část peněz. Jak do pořízení, tak do investice i provozu. Celé to ale opravdu nezvládneme,“ řekl Prokop.

Část parku se pokusila radnice Prahy 6 zpřístupnit. Budovy ve velmi špatném stavu, což jsou kromě hlavní barokní stavby všechny, jsou odděleny mobilním oplocením tak, aby se k rozpadajícím se stavbám lidé nedostali.

I přesto se někteří dovnitř dostat snaží. „Minulý týden jsme volali polici na muže, který nám tady lezl po střeše budovy, která je v tom nejhorším stavu,“ prozradil místostarosta Prahy 6.

„My od začátku říkáme, že peníze, které za to stát chce, jsou prostě moc. To se potvrzuje. I cena ve třetím kole, tedy 420 milionů korun, je stále opravdu vysoká. Ztratili jsme víru v to, že by Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vzal rozum do hrsti, veřejný zájem v potaz a nějak se domluvil se samosprávou,“ dodal Petr Prokop z Městské části Praha 6.

Radnice je nyní v očekávání, že cena spadne. Relevantní by podle Prokopa bylo zhruba 300 milionů korun. V tu chvíli do toho začne šestá městská část aktivně vstupovat. Praha 6 i pražský magistrát mají právo případnou nejvyšší nabídku dorovnat.

„To ale začne být aktuální, až cena bude odpovídat stavu areálu,“ dodal Prokop. Předpokládané investice do opravy celého komplexu navíc už v minulosti činily zhruba 1,5 miliardy korun.

„Myslím si, že by to měl být bezúplatný převod, stát by si taky měl uvědomit, že je to kulturní památka,“ řekl k tématu pražský radní pro majetkové záležitosti Adam Zábranský z Pirátské strany ve vysílání České televize.

V areálu historicky sídlily zdravotnické subjekty. V jednom z domů byla dokonce léčebna tuberkulózy. Podle vedení „šestky“ by ale v budoucnu neměl být areál monotematický. „Líbila by se nám kombinace kultury, veřejné funkce, že bychom tu mohli mít nějaké reprezentativní prostory, ale nabízí se i školství. To je přívětivé pro otevřenost parku,“ dodal Prokop.

Zatím ožila jen hlavní budova, kde se od loňska koná řada komunitních aktivit. Vznikla tam galerie, kavárna i komunitní centrum. Vše je ale improvizované a nejisté. Program se plánuje na maximálně dva měsíce. Kdyby se náhodou zadařilo areál prodat, budou se muset veškeré aktivity utnout.

Ve spojení s místními aktivisty se městská část snaží přilákat zájem okolních obyvatel.

„Pořádáme tady komentované prohlídky zámku, kde se všichni dozvědí, co se se zámkem děje a jakou má historii. Pořádáme také spoustu akcí pro rodiny s dětmi v rámci komunitního centra a také výstavy,“ vyjmenoval Pavel Charvát, který o zámek pečuje.

Nyní se návštěvníkům naskýtá možnost prohlédnout si expozici málo známých satirických obrázků od Josefa Lady nebo dílo Kurta Gebauera a Veroniky Zapletalové.

„Je to prostě oáza klidu v místě, které je jinak dopravně velmi zatížené. Nabízí zajímavou historii, zejména díky tomu, že se tady léčila Charlotta Masaryková, a řadě dalších věcí. Je to rekreační místo pro spoustu lidí z okolí, zejména starších, pro které už docházet do Divoké Šárky nebo obory Hvězda je daleko. Má to tady opravdu všestranný potenciál,“ dodal Charvát.

Zámek Veleslavín se nachází na pozemku o rozloze tří hektarů a jeho vznik se datuje přibližně k roku 1725. Byl postaven na základě návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou.

V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a Oskar Fischer, jeden z průkopníků výzkumu Alzheimerovy choroby. Mezi pacienty patřily například Charlotta Garrigue Masaryková nebo Milena Jesenská.

Po komunistickém převratu byl objekt znárodněn. Po sametové revoluci byl v nájmu různých institucí. V roce 2015 přešel do správy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který jej získal od ministerstva práce a sociálních věcí. Poslední opravy probíhaly v roce 1986.