Rekonstrukce představila koncept prostorného a přívětivého domova

Zadání bylo poměrně banální – „Udělejme s tím něco, aby se v tom dalo bydlet.“ Aby koupelna nebyla temná díra z voštinového jádra a kuchyně spíše parodií na vaření. To vše však s maximálně omezeným rozpočtem tři sta tisíc korun.

„Navíc uspořádání nosných konstrukcí a pozice instalační šachty nebo stoupaček vytápění neumožňovaly dramatičtější zásahy do dispozice, nehledě na omezené zásahy do samotného panelu," doplňuje Ing. arch. Markéta Bromová.

Finanční limit se stal podstatným kritériem návrhu, přesto se architektka s mladou investorkou, zdravě sebevědomou IT specialistkou, shodly, že problém nevyřeší žádná tapeta nebo formální povrchní řešení, ale skutečný zásah.

V této logice byly provedeny následující kroky: 1. Vybourání celého jádra a odstranění původní, malými rozměry naprosto nevyhovující koupelny. Odstranění všech nánosů typu dodatečných vedení elektřiny v plastových krytkách. 2. Přizvání statika a specializované firmy pro vyřezání většího otvoru do příčky mezi oběma pokoji. 3. Realizace samotného návrhu.

„Největším stavebním zásahem bylo zvětšení dveří mezi kuchyní a ložnicí. Dveře byly rozšířeny z 90 na 150 cm. Výška otvoru byla limitována konstrukčním principem panelových domů. Přidaných 60 cm se zpětně ukázalo jako skutečně elementární posun v dispoziční kvalitě bytu," vysvětluje architektka. „Tu podpořila i barevně výrazná podlaha ze žlutého marmolea, která logicky propojila byt od předsíně až po ložnici."

Společná příčka oddělující koupelnu s předsíní se posunula na úkor kuchyně

o 40 cm proti původní poloze. Díky tomu se koupelna s předsíní zvětšila.

V předsíni byla navržena nika na kabáty a boty z truhlářské překližky; v původním řešení zde nebyl žádný prostor na odkládání oblečení.

„V koupelně se po odstranění umakartového jádra ukázala surová panelová stěna, ta se penetrovala proti drolení a ponechala odhalená. Vytváří tak v jednoduché bílé koupelně zajímavý prvek, tedy beton z roku 1978. To znamená o sedm let starší než klientka. Novou kvalitou je pak přirozené denní osvětlení skrze částečně prosklenou niku sprchového koutu," dodává architektka.

Přestože se koupelna proti původnímu stavu lehce zvětšila, byla i zde nutná maximální komprimace všech prvků. V jedné lince je tak integrována pračka, úložné prostory a umyvadlo zapuštěné do desky doplněné na povrchu černým Compactem, tedy vysokotlakým laminátem.

Stejný materiál se objevuje také v kuchyni na pracovní desce. Kuchyňská sestava je řešena účelně bez nástěnných skříněk. Díky tomu vynikne její zadní stěna, ta společně s posuvnými dveřmi do předsíně tvoří jeden konstrukční a vizuální prvek – jakousi superstěnu. Je do ní zasazeno prosvětlení mezi kuchyní a koupelnou, vytváří také pouzdro pro posuvné dveře, je zde nika na police, vysouvací digestoř s horní úložnou skříňkou.

Malá výměra bytu si vyžádala realizaci nábytku na míru, který šetřil cenné centimetry a na kterých nakonec celý návrh stojí. Na zakázku tak byla vyrobena kuchyňská linka a ze stejné truhlářské překližky také pracovní stůl s knihovničkou, otevřená šatní skříň se zásuvkami z IKEA a nakonec i parapety, které v bytě nebyly a klientka si je přála.

Rekonstrukce se nesnažila popřít kontext panelového bytu, ale naopak ukázat jeho možnosti a potenciál, představit koncept prostorného a obyčejně přívětivého bydlení v jasně definované stavebnici tohoto konstrukčního systému. Řešení ukazuje možnosti a potenciál panelových domů.