Článek
Protože před otevřením je třeba z depozitáře v Terezíně dovézt exponáty, stavební práce za necelých 300 miliónů korun by měly skončit už začátkem října, intenzivně se nyní pracuje na exteriéru i interiéru.
Budoucí stálá expozice má nést název Křižovatky české a československé státnosti a má se věnovat 20. století, především ze zdrojů Národního muzea bude mapovat období od vzniku Československa 1918 do jeho rozpadu na přelomu let 1992 a 1993.
Celou akci financuje stát, o rekonstrukci některých památníků včetně Vítkova rozhodla Zemanova vláda. Památník převedla na Národní muzeum. „Šlo o to ukázat, že památník nebyl postaven v 50. letech, jak si spousta lidí myslí,“ řekl Právu vedoucí oddělení novodobých českých dějin Historického muzea Marek Junek.
První výstava bude patřit Masarykovi
Vítkovský památník, jemuž vévodí největší světová jezdecká socha, 16,5 tuny vážící Jan Žižka od Bohumila Kafky, se stavěl jako pomník státnosti a československým legionářům. Kafkova socha zatím prošla restaurátorským průzkumem. „Oprava sochy by měla nastat příští rok,“ přiblížil Junek.
Základní kámen památníku nedaleko od míst, kde Žižka v červenci 1420 porazil mnohonásobně silnější vojsko císaře Zikmunda, položil v listopadu 1928 prezident Tomáš G. Masaryk a právě jemu má být věnována první výstava, exponátem se stane třeba standarta, kterou vozil na své prezidentské limuzíně.
Ve stálé výstavě o československé státnosti muzeum připomene kult osobnosti a návštěvníci uvidí originální předměty: například housle zakončené Gottwaldovou hlavou, poslední dopisy Milady Horákové anebo věci používané parašutisty z operace Anthropoid.
Výstava o Masarykovi se má paradoxně nacházet v prostorách, které dodnes nesou název Mauzoleum Klementa Gottwalda. Z mauzolea nově vznikne stálý výstavní prostor, rozdělený na dvě patra.
Smetánka tančila na hrobech
V podzemí zůstane zachováno zařízení z 50. let, které okolo Gottwaldovy mumie vytvářelo vhodné prostředí, i lékařská laboratoř. Celkem se o mumii po roce 1953 staralo v památníku 70 lidí.
Z pohřbených zesnulých zůstal podle Junka v památníku už jen neznámý vojín od Dukly. Zbylé ostatky představitelů komunistického Československa si rozebrali jejich pozůstalí.
„Ti, které nikdo nechtěl, skončili na počátku 90. let ve společném hrobě na Olšanských hřbitovech, který má ve správě KSČM. A zde leží i Klement Gottwald,“ popsal Junek.
Památník na Vítkově nesloužil vždy jen k pietě. Rozruch vzbudil v říjnu 2006 večírek firmy Tamary Bendlové, na němž se v památníku Vítkov objevily polonahé hostesky a mj. i tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS). Noviny tehdy napsaly, že smetánka tančila na hrobech.