Původně stavět neplánovali, když ale uviděli dům s průjezdem a garáží, neodolali

Jaroslava: Oba pocházíme z okolí Příbrami, já jsem vyrůstala v rodinném domě, manžel zase v bytovce. Společně jsme si pořídili velký mezonetový byt, zaujímal 86 m2 a byl také v dřevostavbě, v okálech. Kompletně jsme si ho zrekonstruovali a říkali jsme si, že nám to bohatě stačí. Měli jsme k němu pronajatou zahradu, a tak jsme nad stavbou vlastního domu vůbec neuvažovali.

Pak ale v rámci rodiny došlo k dědickému řízení, my jsme získali nějaké peníze a chtěli jsme je nějakým způsobem investovat. Koupili jsme tedy dva pozemky, které by jednou mohly zůstat dětem.

My na nich stavět nechtěli. Řekli jsme si, že budeme akorát sekat trávu, možná si zasadíme nějaké stromy.

Jaroslava: Po koupi pozemků jsme byli na víkend u Jindřichova Hradce, kde jsme viděli moc hezké novostavby (bungalovy). Manžel pak začal koukat na internetu a jen tak mi začal posílat různé domy, ať se podívám. Opravdu jsme nic stavět nechtěli. Pak mi ale poslal jeden typový dům. V té době bych byla sama proti sobě, kdybych tvrdila, že se mi nelíbí. Bylo to na první pohled skvělé, nebylo tam nic, o čem bychom si řekli, že by mělo být jinak.

Tomáš: I ten styl nás upoutal, hlavně průjezd s garáží. A tím to všechno začalo. Řekli jsme si, že se zajedeme podívat na vzorové domy té firmy. Zjistili jsme, že by nám ale na stavbu takového domu bohužel nestačil rozpočet. Nicméně jsme se nechtěli vzdávat myšlenky nového domu. Tak jsme si řekli, že bychom si ho zvládli částečně dodělat svépomocí, a co bychom nezvládli, to by udělali odborníci. A tím to celé vypuklo.

Tomáš: Nám se líbí přírodní materiál a řekli jsme si, že chceme dřevostavbu kvůli klimatu i konstrukci. A je to relativně moderní technologie, zaujaly nás i energetické parametry. Zaujalo nás to tak nějak celkově.

Jaroslava: Tím, že jsme bydleli v tom okálu, věděli jsme, do čeho jdeme.

Jaroslava: Zaplatili jsme si kompletní inženýring, a když se vyřizovalo stavební povolení, odjeli jsme na dovolenou. Bylo to pro nás dobré rozhodnutí především proto, že lidé, kteří to vyřizují, přesně vědí, co kam doložit, nahlásit, ohlásit a podobně. Bylo to jednodušší.

Měli jsme předepsaný sklon střechy 22°. Dále byla předepsaná výška plotu, vzdálenost 6 m od uliční čáry. A od trati, kterou máme za zahradou, je ochranné pásmo asi 60 m.

Tomáš: Tady je trať taková malá směrem na jižní Čechy, vlak tady nejezdí tak často.

Jaroslava: Kousek odsud je dopravní uzel, kde jezdí rychlíky a náklaďáky. U nás jezdí taková malá místní linka. Registrujeme to maximálně, když vstáváme. Člověk ten hluk vypustí, časem si zvyknete.

Tomáš: Když je tady úplně klid, u přejezdu musí vlak houkat, a to je jediné, co tady tak slyšíme.

Tomáš: Ano. V podstatě podepíšete papír o tom, že po drahách nebudete do budoucna nic chtít kvůli tomu, že tady vzniká hluk, a že ani oni nejsou povinni tady vytvořit protihlukovou bariéru. Měření hluku si hradíte na vlastní náklady.

Jaroslava: Musíte si sehnat certifikovanou firmu, která se tím zabývá. Postaví se sem s měřáky hluku a čeká, až pojede vlak okolo. Co se týká měření, ten hluk byl taky velký zásek. Vypadalo to, že když to měření neprojde, nebudeme moct stavět nebo budeme muset dělat zásadní úpravy, bylo to trochu vyhrocené. Podobně to bylo i s radonem.

Jaroslava: Nejsem si jistá, v projektu odvětrání bylo, takže jsme to v rámci základové desky udělali opravdu pořádně.

Jaroslava: Říkali jsme si, že co zvládneme udělat sami, to uděláme a ušetříme za to peníze, které můžeme dát do domu jako takového. Deska tenkrát stála okolo 300 000 Kč. Věděli jsme, že když mákneme, sami obsloužíme stroje a zaplatíme jen naftu, peníze, které se ušetří, můžeme dát třeba do lepší izolace domu. Garáž jsme taky stavěli sami. Jen střechu nám udělala stavební firma společně s celým domem.

Jaroslava: Pozemky jsme koupili v roce 2017 a v tomtéž roce jsme začali jednat se stavební firmou. Všechno šlo velmi dobře, v létě jsme dělali základovou desku a zhruba v polovině září už přivezli domek. Spoustu věcí jsme si na domě dělali svépomocí, takže nám to šlo pomaleji než firmě. Nicméně nikam jsme nechvátali, přes zimu 2017 jsme to natáhli a stěhovali jsme se až týden před Vánocemi v roce 2018.

Tomáš: Když jednu činnost děláte opakovaně stokrát za sebou, tak je to něco jiného. A bylo to i vidět, těm řemeslníkům práce odsýpala. Se známým jsme dělali dřevěnou fasádu na garáži, ale trvalo nám to asi 4× déle, než celý dům trval profíkům z firmy. Myslíte si, že za některé práce ušetříte, cena se vám třeba zdá vysoká, ale oni to udělají za polovinu času a kamarádovi, co vám pomáhá, stejně chcete něco dát.

Tomáš: Vůbec ne, naopak byli ochotní. Mohli říct, že nám udělají dům od začátku až do konce, ale byli vstřícní. V některých případech jsme dali na jejich rady, když třeba řekli, že je lepší, aby něco udělali spíš oni než my.

Jaroslava: Máme kamaráda, který má stavební firmu. Pomáhal nám po celou dobu výstavby domu.

Tomáš: Přijel se podívat, zkontrolovat, poradit nám, co a jak dál.

Jaroslava: Dům jsme otočili, protože terasa by vycházela na jihozápad. Technickou místnost a koupelnu jsme orientovali k silnici, místo špajzu měl být vchod.

Tomáš: Taky jsme do domu udělali „výkus“ na lavičku před vchodovými dveřmi (byl původně do tvaru písmene L). Budeme tam jako staříci sedět a pozorovat sousedy.

Tomáš: Máme podlahové vytápění formou elektrických odporových drátů, přičemž jsou všechny místnosti samostatně regulovatelné. Zvažovali jsme více možností, např. tepelné čerpadlo, které jsme měli i předtím, ale úplně nám nevyhovovalo. Když jsme si spočítali, že v domě budeme třeba dalších 30 let, tak ten rozdíl pořizovací hodnoty mezi čerpadlem a stávajícím topením ani neprotopíte. Máme ještě litinová kamna, v zimě topíme hodně, líbí se nám živý oheň, vytváří to hezkou atmosféru.

Jaroslava: Kamna mají výkon 6 kW a tepelné ztráty domu jsou lehce pod 6 kW. Kdybychom topili celou zimu jen kamny, tak by to bylo úplně v pohodě. Když jsme je na začátku testovali, moc jsme nevěděli, kolik přiložit, a pak jsme v 26 °C nemohli doma vydržet.

Tomáš: Vytopí se to hodně rychle, i proto jsme tu dřevostavbu chtěli, i když to naopak rychle vychladne. Uvažujeme, že ještě obložíme jednu stěnu nějakým mastkem. Protože mastek akumuluje teplo a pak ho dokáže až 48 hodin uvolňovat.

Tomáš: Trvá to chvilku, ale není to tak hrozné. Hloupé to je v tom, že musíme nechat otevřené všechny dveře, protože nemáme udělané žádné teplovzdušné rozvody z kamen. Ale když je všude otevřeno, děti mají v pokojíčkách 22 °C.

Jaroslava: Když je tady hodně teplo, děti se i v pokoji zavírají a větrají si. Jsme zvyklí na studenější odchov, například ložnici přes zimu nevytápíme vůbec.

Tomáš: V předchozím bytě jsme měli elektrokotel a náklady na vytápění šly rychle nahoru. Hledali jsme nějakou alternativu, nechali jsme si zpracovat projekt na tepelné čerpadlo. Šli jsme do toho s tím, že zainvestujeme, a tepelné čerpadlo fungovalo necelých deset let. V průběhu těch devíti let s čerpadlem byly pořád nějaké drobné těžkosti.

Nešel tlak, nešlo to rozeběhnout, přijel technik, něco tam poladil a zaplatili jsme mu 1500 Kč. A to jsou náklady, které se do provozu běžně nepočítají. Pořád tam byly náklady na nějaké opravy, po devíti letech se čerpadlo úplně zaseklo, technik řekl, že nám odešla řídicí deska, ale spravit to nepůjde, protože čerpadlo je staré a ta elektrotechnika už se nevyrábí. Můžeme udělat reinstalaci s novou deskou, která stojí 60 000 Kč, reinstalace 10 000 Kč.

Takže další a velká investice do čerpadla po devíti letech, kdy mělo fungovat a náklady se vracet. Místo toho jsme měli znovu investovat. Kvůli tomu jsme se hodně rozhodovali o vytápění v domě. Rozhodnutí tedy vzniklo z toho, že jsme neměli dobrou zkušenost.

Tomáš: Zvažujeme. Čekáme na nějaký výkonnější technologický systém.

Tomáš: Špatně se to porovnává. Kdyby člověk měl tu stejnou dispozici ve zděném domě a mohl to porovnat s dřevostavbou, lépe by se to hodnotilo. Přijde mi to normální, nemyslím si, že by to tady bylo nějak hlučné. Jediné, co bych do budoucna udělal jinak, by byla dispozice kuchyně se sedačkou. Když koukám na televizi a manželka něco připravuje v kuchyni, ten zvuk je lehce nepříjemný.

Jaroslava: Všechno bylo v pořádku, jen se vyskytla nějaká maličkost se vstupem na půdu.

Tomáš: Vstup na půdu jsme ještě upravovali, byl navržený z chodby a my jsme to předělali na terasu. Sice to na terase není úplně nejhezčí, ale neruší to a je to na výhodném místě. Cokoli tam stěhujete, máme tam např. lyže, staré skříně, knížky a podobně – vyklopíte to na terase a do pokoje nejde žádný nepořádek. Navíc jsme „ušetřili“ za dodatečné izolace okolo vstupu.

Jaroslava: Máme technickou místnost, malinkatou šatnu a úložný prostor i v garáži.

Tomáš: Garáž funguje napůl jako sklad a v zadním traktu je udělaná kancelář, jsou tam dvě pracovní místa s počítačem a podobně, takže nemusíme mít papíry doma.

Jaroslava: Předtím jsme měli pracovní stůl v obýváku a kolikrát nás vzájemně obtěžovalo, že jeden pracuje a druhý se třeba kouká na televizi. A když je pracovní stůl v obýváku, nikdy práci neukončíte, ale tady, když se rozhodnu, že jdu pracovat, tak se zvednu a jdu vedle do garáže a tam to jde samo. Zůstanu tam pracovat dlouho v kuse, nemusím pořád odbíhat a vlastně díky tomu u práce nesedím dlouho.

Tomáš: Máme obchodní partnerku, která je naše kamarádka, a její dcera v době, kdy jsme dostavovali, studovala zahradní architekturu. Chtěla se tomu věnovat, zakládat zahrady a podobně. V dnešní době už to dělá, pracuje pro známou pražskou firmu. Nabídli jsme jí, že se to může naučit na naší zahradě, a všechno jsme jí svěřili. Takže v rámci školy nám s její kamarádkou udělaly projekt. Pomohly nám i všechno osázet, přivezly nějaké kytičky, pomáhaly nám s živým plotem a podobně.

Jaroslava: Za mě by to byla výška oken v celém domě, posadili bychom je níž.

Tomáš: Já bych změnil dispozici kuchyně. Jinak je všechno super.

Jaroslava: Ano, okamžitě a každému, kdo do toho má chuť jít. A určitě bych doporučila i firmu.

Tomáš: Používat přírodní materiály a dělat to tak, aby to bylo co nejméně údržbové.

Jaroslava: Pokud by na to měli lidé finanční prostředky, doporučila bych stavbu domu na klíč. Protože člověk v konečném důsledku moc neušetří, a hlavně svépomocí to déle trvá.

Tomáš: Dá se ušetřit na zemních pracích, ale co se týče realizace domku jako takového, to bych nechal na profících od začátku až do konce, navazují jim na sebe řemesla, jejich lidi s tím mají zkušenosti.