Projekt Kaplického knihovny opět ožívá

„Praha novou budovu Národní knihovny potřebuje. Návrh pana Kaplického se mi velmi líbí, ale je tady otázka financí,“ řekl Právu. Podle jeho slov by pořizovací cena a náklady na údržbu měly být srovnatelné se standardní budovou knihovny.

„Nemělo by dojít k tomu, že díky designu bude stavba stát mnohem víc. Stát se musí chovat zodpovědně,“ dodal Šťastný s tím, že budova knihovny by měla stát na místě, které je dobře dostupné městskou hromadnou dopravou. Odmítá ale říci, kde konkrétně.

To pražská zastupitelka Reedová má jasno, kde by tak zvaná chobotnice měla být.

„Nahrazení zastaralého a vlastně zbytečného Paláce kultury, který stále generuje pouze dluhy, stavbou daleko většího architektonického významu mi připadá smysluplné. Podobně postupovali například v Berlíně, kde takovou stavbu zlikvidovali za dvanáct miliónů eur,“ sdělila.

Podle ní je projekt nové budovy Národní knihovny dobrou investicí. „Ověřené náklady na stavbu knihovny jsou dvě miliardy korun, vnitřní vybavení by stálo tři sta miliónů. Hlavním investorem musí být ale stát. Pro předchozího ministra kultury byla knihovna prioritou, nyní již prioritní není. To by se mělo vyjasnit,“ doplnila.

S Reedovou o nové knihovně jednala také Eliška Kaplický Fuchsová. „Mluvila jsem s ní před uvedením našeho dokumentu Oko nad Prahou. Mimo jiné jsme řešily lokalitu Letné, ze které nechci ustupovat – není důvod,“ řekla Právu Kaplický Fuchsová.

Dědička autorských práv po zesnulém architektovi Janu Kaplickém také potvrdila, že stále počítá s účastí světoznámé architektky Zahy Hadid, která by měla v projektu nové knihovny pokračovat. Dodala rovněž, že má radost, že je zájem o knihovnu z více politických stran: „Ale mám strach, aby to nebyla jen předvolební akce.“

V současné chvíli celou otázku, která v posledních dnech víří hladinu veřejného mínění v otázce obnovení diskuse o blobu, pokládám jednoznačně za věc hlavního města Prahy a za určitý předvolební boj do komunálních voleb. Blob se mi jako moderní budova líbí, to jsem říkal několikrát, ale to je tak zatím všechno, v jaké dimenzi jsem nad tím uvažoval. Platí usnesení vlády z 18. ledna letošního roku, které říká, že celá výstavba Národní knihovny v podobě blobu se zastavuje a finanční prostředky se přesunují na revitalizaci Klementina a na dostavbu depozitáře v Hostivaři. A tyto dvě úpravy umožní, aby Národní knihovna měla do roku 2025 dostatečný prostor.

To je druhá věc. Aby se mohlo začít stavět, musí být připraveny pozemky. Fišerova vláda tu stavbu zrušila právě proto, že nebyly vyřízeny všechny pozemky na Letné. Je nutné spolupracovat s ústavem architekta hlavního města Prahy, a ten se zřejmě bude, dle mého názoru, chovat jinak dnes a jinak po komunálních volbách. Musí se tedy najít čistý pozemek, na němž by se dalo stavět.

Ministr financí Miroslav Kalousek deklaroval, že není možné, aby v následujících dvou letech byla uvolněna částka, která by stačila na výstavbu a vybavení knihovny v podobě blobu. To znamená, že je to otázka dalších let. Kolik bude nakonec výstavba stát, ukáže až případné výběrové řízení a odvíjet se bude od konkrétního místa. Druhá věc jsou nejasná čísla uváděná v souvislosti s demolicí budovy bývalého Paláce kultury, což je krajní varianta. Myslím si, že by se v Praze mohla najít i jiná místa.

Je potřeba domluvit se s architektem hlavního města Prahy. Místo na Letné, kde se mělo stavět, není dosud vypořádáno, čili až bude nějaké místo k dispozici, měl by to být úkol hlavního města Prahy, aby řeklo, tohle místo je čisté, tady se může stavět. Kaplického stavba je sama o sobě solitér, který nepotřebuje být někde zakomponovaný, ale měl by stát někde, kde nebude rušit, kde nebude třeba bránit výhledu v určitém pohledu na chrám svatého Víta. Místo, které bylo vybráno v části Letné, nepokládám za vhodné.

Pokud budu jako ministr pověřen tím, aby se blob postavil, a bude to přání vlády, budu dělat všechno pro to, aby blob jako národní knihovna stál. Musí to být ale vládní rozhodnutí, ne rozhodnutí ministra kultury. Foto popis|