Hlavní obsah

Prohlédněte si nejlepší stavby v soutěži Česká cena za architekturu

Česká komora architektů zveřejnila třicet jedna děl nominovaných do užšího výběru v soutěži Česká cena za architekturu. Stavby slouží velmi různorodým účelům. Většina z nich je určena pro veřejnost a je jí běžně přístupná. Cenu za Výjimečný počin v oblasti architektury získala záchrana Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích.

Foto: Archiv soutěže Česká cena za architekturu, Alex Shoots Buildings

Rodinný dům Ambrožových v Radíkově (autorský ateliér: Malý Chmel)

Článek

Sedmičlenná odborná porota nominovala do užšího klání o Českou cenu za architekturu díla z celkového počtu 307 přihlášených staveb. Volila takové realizace, které jsou architektonicky kvalitní, dobře zasazené do svého okolí, jsou inspirativní a mají jasný společenský přínos. Pořádáním soutěže chce Česká komora architektů prezentovat kvalitní architektonickou práci a propagovat architekturu v průběhu celého roku a v jednotlivých regionech.

Mezi nominovanými je řada objektů občanské vybavenosti, školní budovy nebo stavby věnované službám a administrativě. Devět realizací je určeno pro soukromé bydlení a mohou tak být inspirací pro ty, kdo si pořizují vlastní bydlení. Zajímavostí je určitě fakt, že dvě třetiny nominovaných staveb tvoří rekonstrukce, zbývající třetinu pak novostavby. Nejvíc nominovaných děl nalezneme, podobně jako v předchozích letech, v Praze, a to osm. Čtyři zástupce mají shodně Jihomoravský a Olomoucký kraj.

Nominovaných děl financovaných z veřejných zdrojů je téměř o třetinu více než těch soukromých. Na většinu z nich přitom bylo vypsáno výběrové řízení, jedna realizace pak vzešla z architektonické soutěže s potvrzením regulérnosti od České komory architektů. Jedná se o Štvanickou lávku v Praze.

Výjimečný počin v Pardubicích

Letos se ocenění za Výjimečný počin v architektuře dostalo manželům Lukášovi a Marianně Smetanovým za iniciativu na záchranu Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích. Jde o první pardubickou stavbu architekta Josefa Gočára, která vznikla na začátku 20. století pro rodinu Winternitzů na břehu řeky Chrudimky. Architektura mlýnů měla připomínat Ištařinu bránu v Babylonu, a proto je pro stavbu typické režné zdivo z tmavých a světlých cihel.

Výroba byla v areálu ukončena v roce 2012, od roku 2014 jsou mlýny národní kulturní památkou. Manželé Smetanovi investovali v roce 2016 rodinné finance. Nakonec se podařilo společným úsilím soukromého investora, města Pardubic i kraje vybudovat krajskou Gočárovu galerii, Galerii města Pardubic, multifunkční konferenční a umělecký prostor SILO i nově realizovanou vzdělávací laboratoř Sféra.

Ceny Inženýrské komory mají vítěze. Zabodovala i obnova Winternitzových automatických mlýnů

Tipy a trendy

Akademie České ceny za architekturu ocenila i to, že se při plánování záměru a projektování sešla celá řada architektů a podíleli se na výsledné podobě rekonstrukce. Adaptace obilného sila v areálu mlýnů je zároveň jednou z nominovaných staveb.

Cenu má i zvonička v Krásné

Ani v letošním ročníku České ceny za architekturu nechybí ocenění Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Tento partner udělil ocenění za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí zvoničce v Krásné v Moravskoslezských Beskydech ateliéru Kocián&Liška Architekti z Kopřivnice.

Foto: Archiv soutěže Česká cena za architekturu, Václav Novák

Zvonička v Krásné je pozoruhodnou drobnou stavbou. Získala zvláštní ocenění Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Zatímco původní podoba zvonice vypadala jako uzavřená, nepřístupná schránka, nová se z velké části otevírá veřejnosti a stává se půvabným místem zastavení. Forma se symbolicky rozvírá směrem do krajiny jako trychtýř, který má nést zvuk zvonu. Drobná stavba působí jako tradiční prvek, který udržuje kontinuitu duchovní tradice horské krajiny Beskyd. Vzdušná dřevěná konstrukce se šindelovou krytinou a obložením stěn v sobě spojuje typické místní stavební zvyklosti s moderním výrazem současné dřevostavby.

Práci českých architektů tradičně hodnotí sedm zahraničních porotců

  • Alexandros Vaitsos – řecký architekt a předseda poroty
  • Adriana Granato – italská architektka, lektorka na Milánské polytechnice a publicistka
  • Peter Moravčík – slovenský architekt a urbanista
  • Neil Porter – krajinářský architekt z Velké Británie
  • Andrius Ropolas – litevský architekt, publicista a lektor
  • Silja Tillner – rakouská architektka a urbanistka akcentující udržitelný rozvoj
  • Doris Wälchli – švýcarská architektka a předsedkyně představenstva Švýcarské konference architektů

Byla také udělena Pocta ČKA, jejíž laureátkou se stala architektka a malířka Zdenka Marie Nováková. Ta je autorkou řady významných architektonických realizací, které zásadně obohatily české i mezinárodní architektonické dědictví. Její projekty, jako například soubor budov Chemapol-Investa v Praze nebo interiér přesunutého gotického chrámu v Mostě, jsou považovány za klíčové příspěvky k moderní architektuře. Nováková má za sebou zároveň také dlouholetou pedagogickou činnost.

Nejlepší díla se představí na výstavách

Seznámit se s nominovanými díly bude možné na řadě výstav. Aktuálně od 28. června v Karlových Varech, od 1. července v Jihlavě a od 13. července ve Slavonicích. Od 30. července pak bude hostit výstavu nominovaných realizací Vyšehrad a ke konci léta Valdštejnská zahrada v Praze.

Jméno hlavního vítěze i jména dalších finalistů budou oznámeny letos v listopadu.

V České ceně za architekturu zvítězila stavba v Litomyšli. Navštívit ji můžete zdarma

Tipy a trendy
Související témata:

Výběr článků

Načítám