Při rekonstrukci bytu se nebáli radikálních řešení a vyplatilo se

Většinou jsme postaveni před jasnou otázku: Vezmeme zavděk kompromisem a zvykneme si, nebo začneme situaci řešit tak, abychom opravdu bydleli tak, jak chceme? Naši dnešní hostitelé nezaváhali.

Myšlenku koupit byt v novostavbě provázel pečlivý výběr. Nakonec rozhodl příjemný okraj Prahy v blízkosti lesa. Výhled z okna by mohl závidět nejeden projekt luxusního rezidenčního bydlení. Zvolený byt měl jen jednu chybu – jeho vnitřní členění a celkové řešení se majitelům nezdálo optimální. Hlavním důvodem byla dlouhá, úzká chodba bez přístupu denního světla, která nenabízela šanci na další využití. Přímo se nabízela otázka, zda by nebylo možné prostor řešit výhodněji. Protože mladí manželé byt kupovali v době, kdy teprve probíhala výstavba, bylo možné ještě uplatnit klientské změny v rámci prostorového řešení. Stačilo jediné: vědět jaké.

„Původní developerský projekt bytu, s kterým do našeho studia manželé přišli, měl z našeho pohledu řadu nedostatků. Naším cílem bylo navrhnout řešení, které by dokázalo z bytu vytěžit maximum,“ vrací se k úvodním setkáním ing. Martin Čermák z architektonického studia Dessier. Shodně s manželi viděl jako nejvíce problematické místo bytu chodbu. „Právě s tímto požadavkem manželé také přišli. Vždy je ale nutné posuzovat celý prostor komplexně. Zaslouží pochvalu, že přišli včas, kdy bylo možné úpravy bytu řešit v širších souvislostech.“

Ačkoliv se skutečně původně jednalo pouze o chodbu, v konečném projektu bylo navrženo změn podstatně více. Právě zde platí známé: vše souvisí se vším. Chodba se tedy stala základem, odrazovým můstkem k novému pojetí. Ohlédneme-li se dnes zpět, určitě si polepšila, protože se stala přímou součástí obytného prostoru. Výsledkem je otevřený interiér s dostatkem přirozeného světla i v místech, která byla původně odkázána výhradně na umělé osvětlení. Nové místo získala ložnice i dětský pokoj.

Maximální spokojenost? „Možná, kdyby mohla být celá tato stěna prosklená, od podlahy až ke stropu, pak bychom mohli možná hovořit o maximální spokojenosti,“ žertuje majitel bytu. I když, musíme přiznat, že by to vůbec nebyl špatný nápad. Architekt ale naše úvahy, postrádající reálný základ vzhledem k typu bytového domu, rychle utíná. Kdo ví, kam bychom se ještě dostali... Přitom byt sám o sobě poskytuje originálních nápadů více než dost. Pojďme tedy pokračovat.

Velikost bytu je nafouknuta iluzí většího prostoru. Zásluha patří již zmiňované otevřené dispozici. Přesto zde má každá část své jasně vymezené místo. Pečlivý pozorovatel přitom nemůže přehlédnout jednotící prvky. Vybavení bytu bylo z převážné části navrženo na míru. „Ačkoliv se řada lidí myšlence zakázkového nábytku na míru brání, často je to nejlepší řešení. Také v tomto případě bylo možné dokonale sjednotit vybavení jak interiérové části, tak i jídelní a kuchyně,“ vysvětluje architekt a současně upozorňuje na některé dominantní prvky. Ty na první pohled budí dojem, jako by zde vyrůstaly spolu s bytem. V tom ale spočívá to pravé umění správného návrhu interiéru.

„Není možné řešit velikost pokoje, kuchyně, chodby a dalších prostor bytu, aniž by současně nebylo jasně řečeno, jaké vybavení zde bude. V opačném případě se často stává, že je například prostor jídelny příliš dlouhý nebo úzký pro vybraný typ stolu – a přitom by bylo stačilo třeba jen dvacet, třicet centimetrů, které by na druhé straně nechyběly, a vše mohlo být přesně tak, jak by mělo. Proto jsme zde spolu s manželi současně řešili nejen dispoziční uspořádání prostor, ale i přesné umístění a typy mobiliáře. Jen tak je možné dosáhnout požadovaného efektu.“

A tak vás v bytě čeká nejedno překvapení. Co třeba zdánlivě čistě designový prvek – originální půlobloukový sloup na pohledové stěně mezi dveřmi, který v sobě skrývá příjemně hlubokou skříň? Podobných fines najdeme více. Protože nejsou ale samoúčelnými prvky, objevíme a doceníme je především v rámci každodenního provozu bytu.

Mladí manželé necítí potřebu obklopovat se věcmi a rádi dají přednost volnému prostoru. To ovšem neznamená, že budou sedávat na dvou polštářích v prázdné místnosti. Roli obvyklého vybavení interiéru převzalo další z neotřelých řešení - předstěna, ve které byly navrženy různé niky. Možná namítnete, že je to jen další ztráta patnácti centimetrů prostoru – naopak. Budete překvapeni plasticitou a hloubkou, kterou místnost navíc získává. Po technické stránce se přitom nejedná o nic obtížného.

Spolu s úzkou poličkou pod stropem se vám tak vybavení interiéru představí ve výrazně odlišném světle, než bývá obvyklé. A to i doslova, protože návrh celkové koncepce interiéru i každého z detailů pamatoval i na osvětlení. Funkčnost je samozřejmost, schopnost umocnit atmosféru a podtrhnout zvolené detaily vychází z architektonického záměru. Vše doplňují pouze nízké skříňky v kombinaci běleného jasanu a matného prosklení a pohodlně prostorná pohovka, která spolu s příčně umístěnou nízkou skříňkou odděluje jídelní část.

Hlavní obytná část bytu je od vstupní oddělena vysokými posuvnými dveřmi opět z matného skla. Po většinu dne zůstávají otevřené, na což pamatoval i architekt ve svých návrzích. Průhled naznačuje pokračování prvků z obývací části a předsíň se tak stává volným pokračováním pokoje. K tomu přispívá i položení podlahy v celku, bez přechodových lišt. Když se dveře zavřou, na obou stranách si vychutnáte soukromí. V předsíni se ale ani tak nemusíte zříkat denního světla, které sem vstupuje skrze sklo velkých dveří.

V průběhu naší návštěvy se při dalších hovorech několikrát vracíme k množství světla, které zásluhou orientace ke světovým stranám byt prakticky neopouští. „Roli ale hraje i výběr podlahy, dveří a podobně,“ upozorňuje architekt. O prosklených dveřích jsme se již zmínili. Určitě zaujme také podlaha z běleného jasanu. Ideální volba je bezesporu zajímavá a atraktivní na pohled, a ačkoliv je světlá, není díky své odstínované struktuře náročná na údržbu.

Tím se už pomalu dostáváme k barvám, ale u podlah ještě na okamžik zůstaneme – bělený jasan se skvěle snáší s dlažbou v barvě pálené cihly, která je položena v kuchyni, odkud přechází směrem k jídelní části. Odstín bordó se objevuje i na výmalbě jedné stěny v jídelně a v ložnici. Žádná z částí bytu tak typově a barevně nevybočuje z celkové linie. „To je právě největší zásluha nábytku na zakázku a kompletního řešení celého bytu současně,“ upozorňuje opět architekt a pokračuje: „Přestavba bytu a možnost jej současně kompletně zařídit novým vybavením nabízí i další možnosti, které si běžný uživatel bytu asi příliš neuvědomuje. Vestavné prvky nábytku nepůsobí tak hmotně, menší prostor vypadá odlehčeně. V menším prostoru působí vestavby odlehčeně. Ostatní je hra s prostorem a detailem.“

O zajímavá řešení ani zde není nouze. Zaujmou vás i dveře – není zvykem, aby do koupelny byly skleněné. Architekt zde opět využil jednotícího prvku matného skla. Denní světlo do koupelny vnáší docela novou atmosféru, kdy si už nepřipadáte zavřeni v malé místnosti bez přirozeného osvětlení. Sklo propouští světlo, nejsou skrz něj však zřetelné postavy.

Důsledné držení barevnosti i zde sklízí své ovoce. Bílá sanitární keramika a dlažba jsou doplněny obkladem opět v bordó cihlové barvě. „Při návrzích se stále velmi často setkávám s představami klasických koupelen s horizontálním pojetím obkladů, včetně nezbytných zdobných prvků a listel. Zde jsme se s majiteli shodli a jak se můžete sami přesvědčit, navržená koupelna je i bez všech těchto zdobení zajímavá – spíše právě proto. Důležitá je hra s formátem obkladu – zde jsme volili bílý formát 20 x 20 cm v kombinaci s kachličkou barvy bordó 10 x 10 cm.“

Nejsou dvě umyvadla pro dva členy domácnosti přepychem? „V koupelně na ně byl prostor, s kterým neměli majitelé bytu žádný další záměr,“ vysvětluje architekt. Zkušenosti? „Dvě umyvadla bychom určitě neměnili. Máme je pochopitelně demokraticky rozdělené a rána jsou o to příjemnější,“ smějí se mladí manželé.

Všimněte si zrcadel s rámečky z matného hliníku. Detail? Pouze zdánlivě. Všechny tyto prvky byly navrženy s mimořádnou precizností, vedoucí k nenásilnému, leč nepřehlédnutelnému sjednocení interiéru. Toaleta v samostatné místnosti je řešena jako závěsná, opět s obklady ve shodném provedení s koupelnou. Nechybí malé umyvadlo.

Byt, který jsme společně navštívili, nabízí řadu zajímavých prvků a řešení. Nic přitom nevadí, že ještě není dotvořen do definitivní podoby. Mladí manželé jej dozařizují postupně, v duchu zvolené koncepce. Týden po týdnu tak byt postupně dozrává ke konečné chuti moderního, nápaditého bydlení.

Fota: Jan Vávra, časopis PANEL PLUS

Architektonický návrh: studio Dessier