Článek
„Neexistuje ucelený přehled, chybí vyčíslení,“ uvedl Jakub Esterka z Arniky. Výsadbu podle něho evidují pouze čtyři radnice. Zatímco podle dat z radnice Prahy 2 bylo na jejím území vykáceno přes 400 stromů, nových se vysadila necelá stovka.
Obdobný poměr, to jest asi čtvrtinu výsadby proti objemu kácení, uvedla i Praha 1. Specialista magistrátního oddělení ochrany přírody a krajiny Ivan Bednář Právu řekl, že pasportizaci zeleně městům zákon neukládá. „Zákon žádnou takovou povinnost nezná,“ řekl Bednář. Některé radnice si podle něho ovšem něco takového jednorázově zpracovat nechaly, i když jde o poměrně nákladnou záležitost.
Museli by vstoupit na soukromé pozemky
Týká se to ovšem jen stromů na obecních pozemcích a údaje rychle zastarávají. „Pasportizovat všechnu zeleň by znamenalo udělovat povolení ke vstupu na jednotlivé soukromé pozemky,“ sdělil Bednář.
K většímu chaosu může přispět nové znění zákona, který od 1. prosince umožňuje i právnickým osobám bez povolení a ohlášení kácet stromy do 80 centimetrů obvodu, to jest průměru zhruba 30 centimetrů, a do 40 metrů souvislého keřového porostu. Průměr 30 centimetrů může podle druhu dřeviny znamenat její stáří mezi 30 a 40 lety.
Podle vedoucího Arniky Martina Skalského je vůbec problematické dostat z radnic odpovědi podle zákona o právu na informace. „Chtěli až desetitisícové částky za vyhledávání podkladů,“ uvedl Skalský. Nelze podle něho vyloučit, že se odpovědí od radnic, které mlčely, bude Arnika domáhat soudně.
Změny územního plánu mění ceny pozemků
Problematicky se podle Arniky k zeleni staví koncept nového územního plánu. Nové vymezení funkce území připouští podle Skalského například pod parky výstavbu podzemních garáží.
Některé radnice se na to chystají. Změny územního plánu značně mění cenu pozemku. Mnozí investoři se snaží kupovat pozemky se zelení, které poté zastupitelé změní na stavební.