Článek
Ve chvíli, kdy se za námi zavřou dveře našeho bytu, připadáme si v bezpečí. S důvěrou uléháme večer do postelí. Přitom ale většina lidí, kteří při požáru přicházejí o život, umírá při požáru ve vlastním bytě.
Pětadevadesát procent z nich zemře ve spánku, nebo těsně po probuzení, kdesi na cestě od postele ke dveřím. Neuhoří, udusí se jedovatými zplodinami z kouře. Právě tomu má zabránit požární hlásič. Má nás vzbudit včas, jakmile oheň vznikne nebo jakmile se začíná bytem šířit kouř.
Jaký typ zvolit
Existuje několik typů požárních hlásičů, které se liší principem detekce požáru. U pokročilejších modelů mohou být jejich mechanismy zkombinovány, v čisté podobě lze vyčlenit tyto čtyři systémy:
| 1. Opticko-kouřový hlásič |
|---|
| Detekuje kouř vznikající při požáru. Stručně řečeno, hlásič obsahuje malou komůrku, v níž je tenký paprsek světla nasměrován těsně vedle čidla. Jestliže do komůrky vnikne kouř, jeho částice nasměrují paprsek do čidla a tím se spustí signalizace. |
| Jde o spolehlivý a levný přístroj, který je navíc odolný vůči falešným poplachům. Není ale vhodný do prašných prostor. |
| 2. Ionizační hlásič |
| Detekuje zplodiny hoření, které vznikají při spalování. Tento typ hlásiče obsahuje dvě komůrky, jednu se vzorkem čistého vzduchu a druhou, do níž proudí vzduch z okolí. Pokud se ve druhé, tzv. měřicí komůrce díky ionizovaným částicím, vznikajícím při spalování, zvětší odpor, hlásič spustí poplach. |
| Tento typ hlásiče je velice citlivý, což umožňuje velice rychlou detekci vzniklého požáru. Není vhodný do místností, kde vznikají pachy a zvláště pak vodní pára, například kuchyně. |
| 3. Diferenciální nebo maximální teplotní hlásič |
| Diferenciální reaguje na rychlý nárůst teploty ve svém okolí. Pomalu stoupající teplota, způsobená např. puštěním topení, jej neaktivuje. |
| Maximální hlásič nereaguje na proměnu teploty, ale na překročení stanovené hranice -tedy maximální teploty. |
| 4. Hlásič plamenů |
| Reaguje na ultrafialovou, eventuálně infračervenou složku záření plamenů. Běžné zdroje světla ve svém okolí ignoruje. |
V běžných domácnostech se nejčastěji používají opticko-kouřové a ionizační hlásiče.
Proč autonomní?
Požární hlásiče mají přívlastek autonomní. Znamená to, že jsou nezávislé na elektrické síti v domácnosti (vyrábějí se ale i takové, které jsou napájeny ze sítě). Jejich zdroj představuje 9V baterie, která by měla bez potíží vydržet minimálně jeden rok provozu. Většina hlásičů má schopnost sebekontroly, tj. při poklesu napětí v baterii začne signalizovat, že je potřeba článek vyměnit. Tento signál je jiný než poplašný.
.: Detektor hořlavých plynů od výrobce Jablotron. Cena 1106 Kč. (Jablotron Alarms) foto: Právo/Archiv firmy Jablotron Alarms
Instalace a umístění
Hlásiče se obyčejně prodávají už v kompletním setu s vruty či hmoždinkami, aby je mohl i naprostý laik bez obtíží doma umístit tam, kam potřebuje.
Hlásiče se obyčejně prodávají už v kompletním setu s vruty či hmoždinkami, aby je mohl i naprostý laik bez obtíží doma umístit tam, kam potřebuje. O správném umístění požárního hlásiče v konkrétní domácnosti je vždy nejlepší poradit se s odborníkem, např. s hasiči (nikoli ovšem na lince 155!!!).
Obecně jsou nejčastěji doporučovaná místa pro hlásič:
- V klasickém panelákovém bytě strop předsíně, odkud bude poplach slyšet dobře ve všech místnostech (siréna má obvykle 80 nebo 85 dB).
- Eventuálně můžeme umístit hlásič přímo do ložnice. Ne úplně šťastné je montovat hlásič do kuchyně, kde je riziko falešných poplachů nejvyšší.
- V rodinných domech se hlásič kouře obvykle umisťuje v prostoru stropu schodiště, které při požáru funguje jako přirozený komín.
V případě větších nebo vícepatrových budov uvažujeme o hlásičích, které lze propojit tak, aby jeden aktivovaný spustil poplach i u dalších. Jinou variantou jsou bezdrátové hlásiče kouře. Ty pomocí rádiového signálu přenesou informaci o poplachu z kteréhokoli místa v domě na hlasitou sirénu, umístěnou tak, aby nás zburcovala.
Ionizační požární hlásič s vestavěnou sirénou od výrobce Hütermann Eastern Europe Division. Cena 490 Kč. (ČIP plus) foto: Právo/Archiv firmy ČIP plus
Máme-li doma již zařízenou centrálu zabezpečení, která nám hlásí do mobilního telefonu ať již návštěvu zlodějů, nebo potopu, můžeme volit takový hlásič, který lze k tomuto systému připojit.
Pozor na nebezpečné plyny
V domácnostech, kde se topí v kamnech na pevná paliva nebo v koupelnách s karmou a jinde, kde může docházet k tzv. nedokonalému spalování a kde se tudíž může náhle začít hromadit jedovatý oxid uhelnatý (CO), je dobré zvážit koupi kombinovaného požárního hlásiče, který kromě kouře reaguje i na přítomnost tohoto plynu. Jeho cena se pohybuje okolo 2100 Kč. Cena samostatných hlásičů reagujících pouze na přítomnost CO začíná na hranici 1500 Kč.
Rizikem pro vznik požáru, či dokonce výbuch, je unikající hořlavý plyn, který ovšem standardní hlásič není schopný zaregistrovat. Proto v kotelnách, kuchyních či v koupelnách s karmou, kde může k úniku plynu dojít, zvažme také instalaci speciálního plynového požárního hlásiče, neboli detektoru hořlavých plynů. Jeho cena je zhruba 1000 Kč.
| Co je důležité vědět: |
|---|
| Bezpečný požární hlásič, který smí být prodáván na českém trhu, musí nést označení CE, tj. musí mít certifikát o tom, že byl schválen renomovanou zkušebnou podle platných norem. |
| Životnost požárních hlásičů není nekonečná. Jejich účinnost s věkem klesá. Odborníci doporučují hlásič po 10 letech nahradit novým. Po 15 letech je totiž účinnost hlásiče už jen poloviční. |
| Ceny požárních hlásičů začínají méně často na hranici necelých 200 Kč, častěji na 500 Kč. |
Slovo odborníka
Plk. Ing. Rudolf Kaiser, ředitel odboru prevence MV Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR nám řekl: „Vyhláška nařizující povinné umístění požárních hlásičů v nově vzniklých bytech je jen malý krok na cestě k větší bezpečnosti obyvatelstva. To víme, a proto se snažíme apelovat na selský rozum lidí. Chtěli bychom, aby si každý člověk uvědomil, že hlásič si nepořizuje kvůli vyhlášce, ale kvůli své vlastní bezpečnosti, kvůli bezpečnosti svých dětí, své rodiny.“
Statistika požárů v českých domácnostech
- Podle statistik dochází v českých domácnostech zhruba k sedmi požárům denně. Přibližně jednou za pět dní při nich někdo zahyne.
- V 95 % případů není příčinou smrti uhoření, ale zadušení jedovatými zplodinami obsaženými v kouři. K otravě stačí jen dvě až tři nadechnutí.
- Tragické požáry v domácnostech vznikají nejčastěji mezi druhou a pátou hodinou ranní. Kromě hořících nedopalků z cigaret představuje stále větší riziko obrovské množství elektroniky nacházející se prakticky v každé místnosti našich domovů.
- Odborníci doporučují před spaním veškeré elektrické přístroje v bytě obejít a pečlivě vypnout. Minimálně do stavu stand-by, nejlépe však zcela.