Pokojové rostliny jsou vděčným dárkem

Spolu s rostlinami v květináči darujeme lásku, kyslík a pozitivní energii, kterou vyzařují. Stávají se milou připomínkou a pro někoho dokonce i vstupenkou do fascinujícího světa přírody.

Aby zelené klenoty obdarovaného neschvátily přehnanými nároky na péči, vybereme raději jen ty, které představují vzor skromnosti. Tahle pětice patří k těm nejkrásnějším a nejoblíbenějším.

Dlouhověká, přizpůsobivá a vděčná rostlina, které se rovněž říká jonátka, vytváří 5 až 20 cm vysoké růžice okrouhlých, dlouze řapíkatých listů s měkounce chlupatým povrchem. Jejich tmavá zeleň dokonale vyzdvihuje barevný půvab jednoduchých až plných květů s nápadně žlutými prašníky uprostřed. Nakvétá neúnavně takřka po celý rok.

Co má ráda: Polostinné až světlé stanoviště stranou přímého slunce. Spokojená je jak v teple, tak i v chladnější ložnici či na chodbě. Zálivka odspodu zamezuje zahnívání stonků.

Málokdo by uvěřil, že tenhle kuriózní sukulent roste v rodné Brazílii na stromech. Další zvláštnost se týká jeho lesklých dužnatých listů. Ve skutečnosti jsou to zploštělé stonky, které zaujmou tvarem i v době, kdy na jejich koncích visí květy vytříbených tvarů a barev. A že není snadné odpoutat od nich oči, nás přesvědčuje každý rok o Vánocích, kdy je v obchodech k dostání.

Co má rád: Dostatek světla bez slunečního úpalu, skvělé výsledky přináší i v polostínu. Rád se nechává mlžit. Vzdušné místo je pro něj stejně důležité jako umírněná zálivka.

Staromilská krasotinka známá též pod jménem voděnka splňuje sny o stylovém bydlení majitelů všech typů příbytků – od tradiční chalupy po moderně zařízený loft.

V závislosti na odrůdě nosí listy zelené, vyvedené do vínova, často se stříbřitým dekorem či proužky. Bez zásahu nůžek tvoří dlouhé výhony, které můžeme nechat volně přepadat nebo je vyvážeme k opoře.

Co má ráda: Spoustu slunce. Bez něj ztrácí pěkné zbarvení a vůbec působí sklesle. Nestojí o přehnanou péči. Na mokro a přebytek hnojiva reaguje neduživostí.

Komu by neučarovala květenství napěchovaná plnými kvítky připomínajícími zdrobnělé růžičky? Není snadné vybrat si mezi bílou, růžovou, žlutou, oranžovou, fialovou nebo červenou variantou. Existují také odrůdy s jednoduchými květy, a k tomu vzrostlé i trpasličí. Nejčastěji se pěstuje jako jednoletka, ale při pravidelném hnojení vydrží několik let.

Co má ráda: Sukulentní listy napovídají, že stojí pouze o šetrnou zálivku. Miluje vyhřáté místo na plném slunci s dobrou cirkulací vzduchu. Ve stínu vytahuje a řídne.

Šťavel mexický neboli čtyřlístek zasluhuje obdiv pro své nádherné listy v jablečně zelené barvě, kterou v horní třetině střídá temná fialová. Usazené jsou na tenkých stoncích a k večeru se sklápějí jako deštník. Jako dárek se uplatňuje dokonale. Říká se o něm totiž, že přináší štěstí. Dobře rostlé exempláře nakvétají drobnými růžovými květy.

Co má rád: Rozptýlené světlo, ale při dostatečné zálivce toleruje i přímé slunce. Substrát vyžaduje stále mírně vlhký, aby nevyschly podzemní hlízky, ze kterých čerpá životní energii.