Po rekonstrukci dostala paneláková koupelna královské rozměry

Na první pohled je jasné, že byt prošel nápaditými změnami. Paní Jana s manželem v něm bydleli již dříve. "Nebylo to zdaleka ideální, ale byt jsme používali se všemi jeho klady i zápory – asi tak, jako mnoho ostatních obyvatel paneláků," vzpomíná paní Jana. Po privatizaci domu se před třemi roky rozhodli k rekonstrukci.

Jak na ni dnes vzpomínají? "Prach v kuchyni a v koupelně měli od nás ještě o dvě patra níže...", poznamenává. Sousedy však v předstihu informovala, tak se vše zvládlo bez narušení sousedských vztahů...

Třebaže má paní Jana docela jinou profesi, cit pro řešení interiéru jí rozhodně nechybí. Při hledání řešení vycházela ze základních podmínek – změny by měly přinést větší koupelnu a více propojit kuchyň s obývacím pokojem. Základní představu pak konzultovala s odborníky, kteří navrhli konečné řešení a připravili projektovou dokumentaci. Realizační firmu vybírala na základě osobního doporučení.

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že zde musely proběhnout zásadní a rozsáhlé stavební úpravy, změny se v podstatě dotkly především původního umakartového jádra.

Nové řešení nepostrádá originalitu. Návrh vycházel z původní představy větší koupelny, kde by vedle ní bylo umístěno WC. V tu chvíli se objevil problém: podmínkou udělení stavebního povolení jsou mimo jiné i dvoje dveře, oddělující WC od obytných částí bytu, což by nebylo možné v navrženém otevřeném pojetí interiéru dodržet.

Původně jako východisko z nouze vznikla další varianta, která dnes sklízí zasloužené uznání. Koupelna byla zvětšena natolik, že v sobě zahrnuje i WC. Není ovšem součástí koupelny, jak by se na první pohled mohlo zdát, protože tuto verzi manželé ani nechtěli, a u třípokojového bytu ji ani nedovoluje stavební zákon. Je zcela samostatné, s vlastními dveřmi, které jsou ovšem až za dveřmi do koupelny, ve společné přední části nového prostoru. Jednoduché, přitom bezchybné řešení.

Koupelna nabízí na panelákové poměry královské rozměry. Původně manželé uvažovali o klasické obdélníkové vaně, když viděli rozměry nové koupelny, rozhodli se pro rohovou – o místo nouze nebyla. "Původně jsme přemýšleli i o sprchovém boxu, i jsme měli vybrané místo, kam bychom jej umístili, ale rohová vana má i zvýšenou sedací část a je natolik velká, že se v ní můžeme pohodlně i sprchovat, tak se nám to zdálo zbytečné."

Místo sprchového koutu tak našla své místo i pračka. V rohu koupelny nepřekáží. Prostor nad pračkou přímo nabízí svou úložnou kapacitu. Skutečně zde jednou možná přibydou police a celý prostor by pak mohl být uzavřen například hliníkovými žaluziemi.

To ovšem neznamená, že by v současné podobě byla koupelna na úložné prostory skoupá – naopak. Zejména v přední části, společné i pro vstup na WC, byly již v rámci projektu navrženy vestavné skříně, i originální hluboký výsuv na čisticí prostředky.

Do velké koupelny by se pohodlně vešlo třeba i ratanové křeslo, ani rotoped by určitě nepřekážel. Koupelna tak má vysoké ambice stát se nejen místem očisty těla, ale i pohodlným relaxačním prostředím.

V koupelně nesmí chybět zrcadlo. Většina z nás tuto podmínku splní klasickým obdélníkem či oválem nad umyvadlem. Je to škoda. Obecně velmi málo využíváme přednosti zrcadlových ploch, které prostor opticky zvětšují. Typickým příkladem, kde bychom si mohli iluzí pomoci, jsou právě koupelny.

V tomto případě přidávat metry navíc určitě nebylo zapotřebí, přesto musíme přiznat, že dlouhé zrcadlo, které nad umyvadlem pokračuje podél celé stěny, dodává prostoru na hloubce a zajímavosti. "Mám pocit, že zrcadlové plochy koupelnu prosvětlí, oživí a dodají jí volnost," souhlasí paní Jana.

Obklady a dlažbu paní Jana dlouho vybírala. Nešlo ani tak o velikost, nehledala ani vzory, ale důležité byly především barvy. Velkou pomocí při rozhodování se staly vizualizace, které v koupelnovém studiu připravili. "Protože jsme chtěli kombinovat více tónů stejné barvy, bylo lepší, že jsem si je dovedla přestavit v reálnější podobě, blízké naší nové koupelně," uvedla. Právě na základě počítačových simulací se také nakonec rozhodla rozšířit dva tóny cihlové a oranžové ještě o žlutou, která kombinaci oživila.

Vzhledem k velké rozloze koupelny bylo zbytečné obkládat všechny stěny keramickými dlaždicemi. Jsou proto jen na stěně u umyvadla a za vanou, ale ani tam nesahají až ke stropu. Snížený obklad ještě více napomáhá optickému rozšíření místnosti. Zbylé stěny jsou opatřeny výmalbou, odolnou proti vlhkosti. Tím se koupelna více přibližuje obytnému charakteru místnosti.

Třípokojový byt s kuchyňským koutem má 63 m2. Největší bolestí původního řešení byla bezesporu malá předsíň se šesti dveřmi na necelých 8 m2. Přestavba dokázala nemožné – v nové podobě zde zbyly pouze troje dveře a v rámci otevřeného prostoru předsíně byl vyřešen i původní úzký vstup do obývacího pokoje. Otevřeným propojením chodby s obývacím pokojem a kuchyňskou částí získal vstupní prostor překvapivou velikost.

Nová koupelna zabrala větší část dřívější kuchyně, která byla původně řešena v přímé, dlouhé lince, což nebylo příliš praktické. Nová, ve tvaru L, nyní zasahuje více do obytné části, s kterou tvoří jeden celek. Stolování je tak posunuto přímo do obývacího pokoje. V předsíni je na stěně vpravo až ke vstupním dveřím umístěna šatna, nahrazující původní komoru.

V rámci rekonstrukce byly kromě stavebních prací v rámci nové koupelny a WC v bytě strženy tapety a vyštukovány stěny. Pokládku laminátové podlahy předcházelo výrazné vyrovnávání podkladu.