Článek
Prezident Havel je nelibě nazval králíkárnami, jiní je označují za betonovou džungli. Řeč je o sídlištích a panelových domech. Jedno takové se nachází i u našich východních sousedů. Bratislavská Petržalka, která má v současné době přes 110 000 obyvatel, svou velikostí daleko přesahuje naše Jižní Město.
Petržalka se stala symbolem komunistické výstavby 80. let a svou rozlohou a počtem bytů by se dala považovat za samostatné město ve městě. Kromě spousty obchodů, restaurací a jiných služeb je na sídlišti k vidění i řada uměleckých děl. Mezi lety 1965-1991 totiž platil tzv. čtyřprocentní zákon, který ukládal povinnost investovat 1-4 % z celkového rozpočtu státní výstavby na uměleckou výzdobu.
V Krásné obnovili unikátní svaté schody. Smí se na ně jen po kolenou
Obnova původních monumentálních maleb
Jednou z takových výzdob byly i návrhy slovenských výtvarníků namalované na fasádách některých panelových domů. Takzvané monumentální malby byly vytvořeny v celkem osmi provedeních, šesti rozdílnými umělci, a přesto spolu umělecky souzněly.
Ctily slovenský folklor, nebránily se barevnosti, ale ani tématům blízkým tehdejšímu režimu. I přesto se dostaly do paměti místních jako součást charakteru daného místa, jako orientační bod i jako umělecké dílo kvalitou přesahující komunistickou ideologii.
Mnoha lidem tak v nultých letech 21. století zmizel před očima kus vlastní historie. Z důvodu zateplování panelových domů byly malby pohřbeny pod vrstvou polystyrenu. Z jejich sarkofágů se je rozhodlo vyzvednout občanské sdružení Konduktor, které je s historickou pečlivostí obnovuje.
Mier, Mierová pieseň a Znaky Bratislavy
Ve své době první realizovanou a nově zatím poslední obnovenou je malba Znaky Bratislavy od Petera Günthera z roku 1981. Na první pohled zaujme vyobrazením Bratislavského hradu ve spodní části stěny i svým umístěním v blízkosti místní univerzity.
V roce 2023 byla obnovena malba Mierová pieseň od umělce Jána Ilavského, jehož návrhy dříve zdobily hned dva panelové domy v Petržalce. Celou historii iniciativy ale započala malba Mier od Jozefa Porubčina. Jednalo se o poslední nezateplený dům z původních osmi, ale nakonec se ani on nevyhnul radikálním zásahům.
Martin Kleibl tak v rámci svého sdružení Konduktor v roce 2014 poprvé využil svých schopností i vervy ve prospěch monumentálních maleb v Petržalce a Mier se opět stal součástí místní zástavby. Kdy bude obnoveno dalších pět děl, zůstává ve hvězdách. Je ale zřejmé, že číslem tři to rozhodně nekončí.
Procházka venkovním muzeem
V minulosti platný čtyřprocentní zákon zaručil, že to s uměleckými díly u monumentálních maleb nekončilo. Při procházce Petržalkou je možné narazit na desítky dalších děl, rozesetých po celém jejím území. K vidění jsou jak výtvory progresivních slovenských umělců, tak i díla poplatná tehdejšímu režimu. Takovým příkladem je socha Oddanost straně od Jána Hučka, která vyobrazuje muže držícího sovětskou vlajku.
Naopak s modernějším přístupem přišla manželská dvojice Anton a Oľga Vrankovi, kteří na sídlišti instalovali sochu Strom života. Ta byla vytvořena z šesti barevných plechů, důmyslně propojených do sebe bez užití jakýchkoli spojovacích materiálů. O celkovou rekonstrukci díla se před několika lety opět zasloužil Kleibl se svým občanským sdružením.
Panelák s duší v našem hlavním městě
O tom, že panelový dům nemusí být nutně jen šedá betonová krabice, dal světu vědět i známý český architekt David Vávra. Ten byl osloven obyvateli domu v pražských Hodkovičkách a realizoval zde projekt přestavby transformující nejen fasádu stavby, ale i její interiéry. Celá budova pak byla doplněna o řadu moderních funkčních prvků.
Den a noc, jak se budově podle barevné fasády říká, má tak se svými petržalskými bratry něco společného. Navíc ale místní obyvatelé těží ze společných prostor, jako je dětská herna, sušárna na prádlo či posilovna. Z anonymního paneláku se tak stala osobitá stavba, na kterou je radost pohledět, ale také v ní žít…
Bitva o Býčí hlavu. Úřad nařídil odstranit oblíbenou malbu z historického hostince
