Článek
NPÚ mapuje poslední dvacetiletí v různých městech. Praha přišla na řadu po Liberci. Na webu tema.npu.cz/novostavby památkáři podle svého estetického hlediska rozřadili asi padesátku realizovaných staveb do čtyř kategorií. Ukazuje se, že pohled památkářů není k investorům a architektům nemilosrdný. V příznivějších dvou kategoriích (Nové ve starém a Živé město) skončily skoro dvě třetiny nových realizací v centru metropole.
„Pozitivních příkladů je několikanásobně více,“ řekla šéfka NPÚ Naděžda Goryczková.
Vedle Milunićova Tančícího domu památkáři jmenovali Pleskotův tunel v Jelením příkopu či Lábusův Palác Langhans ve Vodičkově ulici.
Špatně je Myslbek i Palladium
Do kategorií Nevratné ztráty a Za oponou historik architektury Richard Biegel s náměstkyní šéfky pražského pracoviště NPÚ Martinou Bártovou zařadili čtrnáct realizací. Mezi nimi je Palác Myslbek Na Příkopě, Charles Square Centre na Karlově náměstí či centrum, které vyrostlo v Klimentské ulici v Petrské čtvrti na místě neobarokního Špačkova domu. Například Myslbek je při pohledu shora jasně mnohem větší hmotou než okolní zástavba.
Jako negativní příklad památkáři uvádějí obchodní centrum Darex na Václavském náměstí, Palladium na náměstí Republiky i divadlo Hybernia v Domě u Hybernů proti Prašné bráně. Mají je za komerční novostavby za vypreparovanou kulisou historické fasády. Při rekonstrukci Domu U Hybernů byla zbourána asi čtvrtina raně barokní klenby u chóru původního kostela.
Chybí útvar hlavního architekta
„Mnoho staveb stále záleží na ostrých loktech investora,“ řekl Biegel k faktu, že regulační plán má dnes jen Anenská čtvrť. Práce na regulačním plánu Starého Města či Malé Strany podle něho nebyly ani zahájeny.
Praha se k vytvoření výškových, objemových a jiných regulí pro památkovou rezervaci vyhlášenou v roce 1971 zavázala už před 18 lety, při zápisu na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1992. Památkáři tak s architekty vlastně musejí licitovat o výslednou podobu projektu. „Problémem je, že v Praze neexistuje ani útvar hlavního architekta. Považuji to za velkou chybu,“ uvedla Goryczková.
S tím ale nesouhlasí Jan Kněžínek, šéf magistrátních památkářů, kteří jsou výkonnou, nikoli jen poradní odbornou složkou ve stavebním řízení. „Regulační plány tu jsou, nejsou ale pravděpodobně tak tvrdé, jaká je představa,“ řekl Právu Kněžínek s tím, že by regule Prahu zakonzervovaly v současné podobě.
„Platí ochranná pásma, památková rezervace, známe výšky, horizonty. To všechno známe a ctíme. A útvar hlavního architekta tu také je, jen přejmenovaný na útvar rozvoje,“ uvedl Kněžínek s tím, že Útvarem rozvoje města prochází nejen územní plán, ale také správní řízení.