Ostravské sídliště nově ochlazuje unikátní vodní biotop

Spousta místních novou vodní atrakci u svého bydliště vítá a po práci si zde rádi po horkém dni odpočinou. Některým lidem trochu vadí, že biotop není ještě větší a že u něj není prostor na svlažení.

„Moc se mi to líbí, ale je zde zákaz koupání, takže jde vlastně o velkou přírodní kašnu. Přivítal bych, kdyby tu třeba bylo nějaké brouzdaliště, kde by si člověk mohl ochladit nohy aspoň po kolena. Ale jinak je to fajn,“ svěřil se například Novinkám pětačtyřicetiletý Jiří Hanák, který u biotopu bydlí a chodí si k němu číst.

Někteří obyvatelé si však stěžují na vyšší výskyt komárů. „Vše se dá řešit, já mám v oknech sítě, takže tohle mi vůbec nevadí,“ zkonstatoval Hanák. K biotopu chodí i hodně pejskařů, ale ti musí dávat pozor na své svěřence, protože je zde zákaz koupání pro všechny, i pro psy.

Odpočívají zde i maminky s dětmi. „Už jsme tu s malou objevily krásné vážky, žabky, vodoměrky a potápky. Dcera je nadšená,“ usmívala se pětatřicetiletá Adéla Lukáčová.

„Biotop zlepší mikroklima na zdejším sídlišti, ctí šetrné nakládání s vodou, ale skýtá i funkci relaxační. Vodní prvek je totiž doplněn dřevěným molem s lehacími platy. Samozřejmostí jsou zde propustné pěší komunikace, vysazeny byly tisíce rostlin, cibulovinami počínaje a vodními rostlinami konče,“ popisovala novinku náměstkyně ostravského primátora pro strategický rozvoj Hana Tichánková (ANO). Dodala, že čištění biotopu zajišťuje pobřežní vegetační pásmo rostlin a cirkulace vody.

Biotop na sídlišti vytvořila městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň během tři čtvrtě roku. Náklady se vyšplhaly na 27 milionů korun. Projektovou dokumentaci vyhotovil ateliér Pavla Šimka – Florart, autory výchozí architektonické studie byli architekti Jan Zavadil a Ivan Tachezy. Část projektu uhradila dotace z Norských fondů ve výši 14,4 milionu korun.

Ostrava proti vedru a klimatickým změnám bojuje i dalšími zajímavými zelenými projekty. Tráva se zde sadí na střechách domů i zastávek MHD či na tramvajových kolejích. Všude vznikají květinové záhony a louky, proměnou prochází sady i jeden z největších městských lesoparků ve střední Evropě: ostravský Bělský les. V něm se na konci loňského roku otevřela Cesta vody s obnovenými studánkami, prameny a nově vybudovanými Priessnitzovými lázněmi. Vodní stezka lesem je stále v obležení lidí.

V ulicích Ostravy od června jezdí i kropicí vozy, aby osvěžily horký vzduch. Letos v létě už vyrobily vodní mlhu z více než 6000 hektolitrů vody.