Ostravská knihovna bude mít originální vestavbu připomínající hornické hajcmany

Zdobení bude odkazovat na důlní historii města v podobě hornických hajcmanů, ale i na úspěšného ostravského spisovatele Jana Balabána s citátem z jeho knihy.

„Proměna knihovny bude velmi odvážná a bude akceptovat trendy současného světa v knihovnictví. Nebudou chybět místa pro komunitní aktivity, půjde o vícezážitkové prostředí, které bude velice atraktivní,“ věří architekt projektu Otevřená knihovna Radim Václavík a dodal, že v řešení proměny ostravské knihovny se inspirovali jednak italskou historií objektu, který jako jediný v Ostravě má i pasáž, ale také historií města.

„Podařilo se nám vyřešit rozšíření současných omezených prostor, a to vestavěním pater, kde budou klidové zóny. Máme zde i zajímavou vestavbu pro akustický koutek zvukové knihovny, která připomíná hornické hajcmany (ocelové podpěry stěn v důlních štolách, pozn. red.),“ říká architekt s tím, že zatímco v důlních štolách byly podpěry stěn ocelové, tak v knihovně jsou dřevěné s čalouněnými prvky kvůli kvalitnímu zvuku.

Knihovna bude také pomocí velkých oken propojena s pasáží, takže lidé venku budou moci sledovat to, co se děje uvnitř, a naopak. Velmi zajímavou a zcela novou částí knihovny bude podle Václavíka edukační centrum, které bude sloužit i pro handicapované návštěvníky.

„Nezbytná je i modernizace interiérového vybavení. Výsledkem budou nové interiérové vestavby v podobě tří mezipater v přízemí. Vestavby nad přízemím budou sloužit jako čítárny a tiché studovny. Vzniknou zálivy pro studium i odpočinkové zóny. Rekonstrukcí projdou i výtahy. Nově vybudovaná recepce bude v místě nynější šatny, její smysl už byl výrazně zastaralý,“ sdělila ředitelka KMO Irena Šťastná a upozornila, že poslední rekonstrukce zde proběhla před dvaceti lety.

Na průčelí prvního patra pak bude umístěn citát z díla ostravského spisovatele Jana Balabána, který zní: „Ani síť, ani hvězda. Když přilétáte do Ostravy za bezmračné noci, vidíte pod sebou něco, co se spíš podobá rozhrabanému ohništi, kde v tmavém popelu svítí sem tam žhnoucí uhlíky.“

Po dobu rekonstrukce zachová ústřední knihovna základní služby pro své uživatele, kterých je jen v rekonstruované budově u Sýkorova mostu 92 tisíc ročně. Funguje zde tzv. Malá půjčovna, která je umístěna hned naproti hlavnímu vchodu v místě, kde kdysi bývala čajovna. Denně zde už nyní knihovníci odbaví téměř dvě stovky čtenářů.

S odbavením čtenářů pomůže od prosince i nový nonstop výdejový box, který bude umístěn před vchodem. Jediným specializovaným oddělením, které během oprav bude v provozu, je Zvuková knihovna pro nevidomé a slabozraké.

Kromě centrály má KMO ještě dalších 27 poboček na území města. „Vloni knihovna obsloužila na 430 tisíc návštěvníků a vypůjčila téměř 1,2 milionu dokumentů. Tato instituce je pro město klíčová nejen jako poskytovatel knihovnických služeb, ale také svým zaměřením na komunity, jako jsou senioři, rodiny s dětmi nebo handicapovaní,“ shrnula náměstkyně ostravského primátora Lucie Baránková Vilamová (ANO).

Historie domu, v němž sídlí Knihovna města Ostravy, se datuje od roku 1881, kdy dům zvaný Theresienhaus koupil italský podnikatel Luigi Facini. V roce 1929 byl ale původní dům stržen a byl postaven nový, v té době ve velmi moderním funkcionalistickém duchu. Jedinečnost domu zdobí i fakt, že se jedná o jediný dům v Ostravě, který má pasáž.

Za první republiky zde působili drobní podnikatelé, nechyběli lékaři se svými ordinacemi či cukrárna. Ve 40. letech minulého století dům koupila společnost Baťa, která zde vyráběla gumárenské výrobky a pneumatiky. V 50. letech, po znárodnění firmy, zde sídlil až do 70. let státní podnik Obnova, který pokračoval v produkci gumárenských výrobků, a také se zde opravovaly boty. V roce 1992 získala budovu, po jednáních s Tomášem Baťou ml., který nevznesl restituční nárok, Knihovna města Ostravy. Nastěhovala se sem v listopadu 1996 a v září 1997 zahájila provoz.