Omšelý interiér proměnili majitelé v barevnou oázu plnou svěžesti

K příjemné infrastruktuře místa lze k výhodám zdejšího bydlení přičíst i okolní udržovanou zeleň a zanedbatelné není ani nejvyšší páté patro, které skýtá pěkný výhled do krajiny a okolní zástavby.

Byt ovšem bylo třeba provzdušnit, prosvětlit a eliminovat nevyhovující malé pokojíčky.

„Nepříjemné bylo i to, že vše bylo průchozí,“ komentuje nešťastnou dispozici bytu Jakub a pokračuje: „Likvidací příčky jsme se snažili zvětšit především obývací pokoj, kde člověk tráví většinu času, a propojit ho s kuchyní a jídelnou.“

„Zvažovali jsme více návrhů úprav interiéru, ale nakonec jsme ložnici přemístili do poměrně malého prostoru původní kuchyně. Využíváme ji opravdu jen pro spaní. Vyhovuje nám i orientace do klidného dvora a na sever, protože se v ní příjemně spí i v létě,“ doplňuje Daniela.

Byt nevyhovoval novým majitelům především svou dispozicí z roku 1958, která i se svým umakartovým jádrem odpovídala spíše panelovému bydlení.

Celý prostor, jak již bylo řečeno, rozdělovalo velké množství příček. Interiér byl příliš tmavý a komplikovaný. Působil roztříštěně a stísněně.

Z miniaturního kuchyňského koutu se vcházelo do odděleného obývacího pokoje s jídelním stolem přes dvoje dveře a předsíň.

Do průchozí ložnice se dalo vstoupit z obýváku i kuchyně. Jediným řešením byla kompletní rekonstrukce, která počítala i s novou, lepší dispozicí.

Aby Jakub s Danielou dosáhli interiéru, který září svěžestí a optimistickými barvami, bylo třeba postupovat doslova od podlahy. Původní parkety už nebyly vhodné k renovaci a víceúrovňové podlahy v bytě bylo třeba sjednotit.

Vizi světlého interiéru s čistě bílou výmalbou podpořila dřevěná dubová podlaha, která celek pocitově zahřála a zútulnila.

„Nechtěli jsme do městského bytu vnášet venkov, proto má dubové dřevo jen jemně rustikální dekor, který jsme pak použili i v jiných detailech, například u pracovních desek v kuchyni,“ vysvětluje Daniela.

Jednoduchý a kvalitní základ je oživen veselými detaily. Neutrální bílé kuchyni vtiskla nápadnou originalitu skleněná stěna za pracovní deskou a obývací pokoj rozsvítily zářivé dekorační polštáře.

Elegantní výraz celku podpořily abstraktní obrazy v barevných tónech, které ho vhodně dolaďují.

Umakartové jádro nahradily pórobetonové cihly. Řemeslníci také vyměnili všechny skleněné okenní a dveřní výplně a vyrovnali podlahu.

Přestavbou koupelny vznikla v ložnici praktická nika pro velké vestavěné šatní skříně.

Toaleta zůstala samostatná. V části bytu jsou stropy snížené sádrokartonovými podhledy, zakrývají tak novou elektroinstalaci a vzduchotechniku.

V chodbě byly původní věšákové niky nahrazeny uzavřenou šatní skříní a botníkem s posuvnými dveřmi.

V koupelně je místo vany dostatečně velký sprchový kout s odtokovým kanálkem. Klasický litinový radiátor nahradil otopný žebřík.

V koupelně a na toaletě jsou na podlaze tmavé velkoformátové dlaždice, na stěnách je bílá mozaika v kombinaci s benátským štukem.

Rekonstrukce bytu velmi prospěla. Zařízení je funkční, užívání je jednoduché a do místností se dostalo denní světlo.

„S ohledem na finanční možnosti jsme investovali především do kvalitního základu a designových svítidel. Kromě skříně v chodbě a skříňky na toaletě tu nemáme nábytek zhotovený přesně na míru, ale volili jsme vybavení cenově dostupné, které jsme pořídili například v Ikea,“ říká Jakub.

„Oba stoly i židle a křeslo jsou zdařilé repliky designu Vitry, který se nám líbí. Věřím, že si časem pořídíme originály,“ plánuje Daniela.

Do takovéto svěžesti a barevnosti se může probudit omšelý interiér původně menšího třípokojového bytu v cihlové zástavbě v Praze 8, když se do proměny pustí dva mladí architekti, kteří vnímají jeho potenciál a promění ho tak, jak jim nejlépe vyhovuje. A zároveň je inspirací pro ostatní, kteří chtějí své bydlení také zlepšit.