Článek
Vznik kancelářské budovy společnosti Gazprom něfť již od roku 2005 prosazují petrohradská gubernátorka Valentina Matvijenková a šéf Gazpromu Alexej Miller. Projekt za 60 miliard rublů (34 mld. Kč), původně známý pod jménem Gazprom-city, podle deníku Kommersant nejprve slíbilo uhradit město. Gazprom něfť se za to měla v Petrohradu zaregistrovat a platit tu daně.
Věž převyšuje povolenou výšku zástavby čtyřikrát
Dohoda ale vyvolala pobouření, věž totiž čtyřikrát převyšuje maximální povolenou výšku petrohradské zástavby. Společnost se tak rozhodla stavbu zaplatit sama. Památkáři a ministerstvo kultury nyní bijí na poplach – podle počítačové modelace bude věž převyšovat 44 chráněných památek. Panují tak obavy, že naruší panoráma města.
Městský parlament přitom v únoru schválil omezení výšky stavěných budov na maximálně 100 metrů. V červnu ale vedení města přijalo usnesení, které povoluje udělení výjimky. Tu pak v září schválila zvláštní komise.
Spor o věž
„Věž je samozřejmě vidět, ale většina členů komise soudí, že na historické panoráma to vliv nemá,“ prohlásil tehdy vicegubernátor města Roman Filimonov. Opozice ale namítá, že komise vyslechla jen pozitivní ohlasy na projekt, dvě třetiny jejích členů jsou navíc podřízení gubernátorky.
„Vypadá to, jako by území pod budoucím mrakodrapem patřilo nějaké jiné zemi,“ komentoval rozhodnutí předseda svazu architektů Andrej Bokov. Matvijenková ale namítá: „Všechny právní otázky jsme vyřešili přesně podle zákona.“
Odpůrci stavby nyní plánují podat žalobu k soudu a na 10. října ohlásili protestní pochod. Zvažují také, že se o pomoc obrátí na prezidenta Dmitrije Medvěděva.
Gazprom něfť je jednou z největších ruských ropných společností. Původně pod názvem Sibněfť patřila nyní v exilu žijícímu Borisu Berezovskému, později ji převzal Roman Abramovič. Koncem roku 2005 ji od něj za 13 miliard dolarů koupil plynárenský koncern Gazprom.
