Neobvyklou dřevostavbu v lesích korunuje ocelový prstenec

Manželský pár z Prahy měl k dispozici rovinatý pozemek obklopený borovými lesy, na kterém si přál postavit rodinný dům. Ten měl mít co nejvíce propojený interiér s exteriérem, aby si tak mohli plnými doušky užívat blízkosti okolní přírody. Zároveň měl dům do okolí klidně a plynule zapadnout.

„Od počátku jsme si uvědomovali sílu lokality a nechtěli jsme jí stavbou konkurovat. Dům měl naopak vyvolávat dojem, že už na pozemku nějakou dobu stojí,“ uvádí architekt Radim Babák, jeden z autorů projektu. Důraz proto s kolegy kladli na použití výhradně přírodních materiálů, převážně z lokálních zdrojů, bez zbytečné okázalosti a exhibice. Stavbu ponechali záměrně bez povrchové úpravy, aby mu finální podobu vtiskla sama příroda. Vlivem povětrnostních podmínek bude jeho vnější vzhled v průběhu času měnit barevné spektrum, čímž se postupně stane přirozenou součástí lesa.

Majitelé už za sebou měli osobní zkušenost se stavbou svého prvního domu, takže přesně věděli, co od nového bydlení očekávají. Zásadní vliv na hlavní dispoziční rozvržení domu mělo jedno z jejich přání – vytvořit samostatný prostor pro jejich dcery s rodinami, které je pravidelně navštěvují. Z toho důvodu je dřevostavba tvořená dvěma na sobě nezávislými obytnými jednotkami, které využívají společné polouzavřené atrium. Spojuje je také plochá, zateplená střecha, jejíž sklon směřuje do odtokových žlabů vedoucích do zásobníku na dešťovou vodu. Na ní, tam kde je nejméně stíněná okolními stromy, je umístěna fotovoltaika.

Architekti vytvořili dům, jenž má vysloveně hravý charakter. Celek na pohled vzbuzuje dojem, že dům je kruhový, nicméně samotná stavba je pravoúhlá, s přiznaným modřínovým skeletem. Na jejím vršku ji ovšem obepíná kruhový ocelový prstenec, jehož tvar pak kopíruje terénní úprava pozemku kolem domu. Pod prstencem se kromě obou budov nachází hlavní terasa zajišťující majitelům soukromí, jelikož je ukryta uprostřed celého komplexu v zákoutí pravoúhlých konstrukcí, a další tři menší terasy. Součástí polouzavřeného atria je exteriérová sprcha.

Hned po vstupu do domu návštěvník vidí, jaké jsou hlavní přednosti domu. Jsou to vzdušnost, jednoduchost a transparentnost. I v interiéru architekti ponechali pohledově přiznaný skelet stavby, pro který bylo na rozdíl od exteriéru využito smrkové dřevo.

Ze zádveří pokračuje do kuchyňského a jídelního prostoru litá cementová podlaha, jíž architekti využili také v koupelnách s toaletami a v celé části určené hostům. Do jídelního a kuchyňského prostoru hlavní budovy lze však vstoupit nejen ze zádveří, ale také přímo z centrální terasy skrz velké prosklené posuvné dveře s termoizolačními trojskly.

Veliký důraz při návrhu stavby kladli architekti na práci se světlem a stínem. „Slunce do domu vstupuje z východu do ložnic, z jihu pak celý den prozařuje kuchyň, jídelnu, koupelny a samotné atrium. Do hlavní obytné místnosti pak směřuje ze západu,“ vysvětluje spoluautor projektu architekt Ondřej Tobola.

Špičkově zařízená kuchyň, stejně jako další prostory v domě, působí nenápadným, minimalistickým dojmem, zbytečně na sebe nijak neupozorňuje. To umožňují kuchyňská dvířka, která lze zalomit do vnitřního prostoru kuchyně, čímž se celý její prostor otevře. Po pravé straně kuchyňského koutu se nachází nosná ocelová konstrukce pro uskladnění dřeva, jejíž součástí je i samotný krb. Za krbem je schovaný prostor, který majitelům slouží současně jako sklad a technická místnost.

Na jídelnu navazuje hlavní obytný prostor, kde litou cementovou podlahu střídají olejované dřevěné masivní dubové lamely s přiznanou fasetou.

Architekti při návrhu dispozice domu dbali na jasné odlišení společenské a soukromé části. Předělem mezi nimi je přístupová chodba vedoucí k šatním skříním, samostatné koupelně s toaletou a ložnici. Tento prostor zároveň slouží i jako protihluková bariéra. Případný hluk z hlavní obytné místnosti není v ložnici vůbec slyšitelný.

Prostě a minimalisticky je zařízena také hlavní ložnice. Je vybavená pouze postelí a policemi na knihy. Pomocí velkoformátových oken dopřává majitelům pohled do zahrady i na venkovní atrium, kde na jeho druhém konci stojí soukromá budova pro hosty.

Dominantou koupelny je bílá oválná vana. Majitelům umožňuje ničím nerušený odpočinek s pohledem do zahrady.

Celý dům využívá moderní technologie, jako například inteligentní ovládání a regulace vytápění a osvětlení. To je v interiéru řešeno černými LED reflektory osazenými na lištách v pohledovém skeletu, v kombinaci s LED pásky sloužícími převážně pro nepřímé osvětlení. Vše doplňují černé vypínače.

Černé doplňky přitom efektně kontrastují se všudypřítomným dřevem. Černé jsou v tomto domě okenní rámy, povrch některých stěn, dveře, zárubně a samozřejmě i stylové dveřní kování s titanovým povrchem v matné barvě. To doplňují kulaté rosety oddělené zvlášť pro kliku a zvlášť pro zámek. „Pokud je to možné, tento typ kování v projektech používáme rádi. Je to detail, který je nejen velmi elegantní, ale i naprosto stejně funkční jako rozeta v celku, kterou vidíme všude kolem. Je pro nás důležité, aby kování působilo s dveřním křídlem ve vzájemné synergii jako harmonický celek,“ dodávají architekti.

Dům byl koncipovaný pro obyvatele, kteří milují přírodu. Garáž ani jiný prostor pro zaparkování aut proto nejsou jeho součástí. Zato nabídne velkorysé pocitové propojení interiéru s exteriérem, a to nejen díky použitým materiálům, ale zejména velkým proskleným plochám a několika vstupům, díky nimž mohou majitelé dům kdekoliv opustit a z jiné strany se do něj vrátit. Pokud si však chtějí dopřát více soukromí, mohou využít individuálně ovládané exteriérové screenové rolety.

„Majitelé si přáli jednoduché a funkční bydlení s dostatečnou intimitou v přírodě. Výsledné dílo vzniklo díky vzájemné důvěře, respektu a chuti hledat společně s klienty ideální řešení. Když tohle funguje, nemůže to dopadnout špatně,“ pochvalují si spolupráci architekti.