Článek
Pokud uživatelé těsnost nových oken nevyváží zvýšením intenzity větrání, mohou si přivodit vážné zdravotní komplikace. Nižší intenzita větrání automaticky znamená vyšší koncentraci škodlivých látek a plynů. Mezi nejnebezpečnější plyny patří radon.
Radon je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, který nelze detekovat jinak než speciálními přístroji. Radon, respektive jeho dceřiné produkty, vznikající jeho rozpadem, jsou jedním z hlavních faktorů podílejících se na vzniku rakoviny plic.
Riziko vzniku této nemoci závisí na koncentraci radonu v budově a délce pobytu. V České republice je tomuto faktoru připisováno přibližně 900 případů úmrtí na rakovinu plic ročně, tedy 15 procent všech případů.
Nejčastějším zdrojem radonu v budovách je podloží pod objektem. Česká republika má vzhledem k poměrně vysokému obsahu radia v horninách jedny z nejvyšších průměrných koncentrací radonu v obytných budovách v Evropě. Odhaduje se, že limitní hodnota koncentrace radonu je v České republice překročena ve více než 60 000 budovách, převážně v rodinných domech.
Rodinný dům v obci Žernov – nepodsklepený objekt, bez protiradonové izolace v podlaze v oblasti se středním radonovým rizikem z podloží – po výměně oken a zateplení byla v obytných místnostech v přízemí měřena nadlimitní koncentrace radonu v interiéru.
Pronikání radonu do budovy by měla bránit protiradonová izolace. U starších domů postavených před rokem 1950 účinná protiradonová izolace s velkou pravděpodobností chybí. Pokud je takový dům postaven v oblasti se středním a vyšším radonovým rizikem, a když se u takového domu vymění okna, je riziko překročení bezpečných koncentrací radonu velmi vysoké.
Kromě radonu z podloží jsou dalším nezanedbatelným zdrojem radonu v budovách stavební materiály. Vyšší obsah radia vykazují materiály vyrobené s použitím odpadních surovin, jako jsou popílek, škvára, struska, případně některé druhy kamene.
Na pozoru by se tak měli mít ti, kteří bydlí ve starších domech postavených například z rynholeckého škvárobetonu či poříčského plynosilikátu. V současné době jsou již nastavena přísná pravidla pro kontrolu obsahu radia ve stavebních materiálech pro všechny výrobce i dovozce.
Zdálo by se, že nejjednodušším řešením nebezpečné koncentrace radonu bude odpovídající intenzita otevírání oken a větrání. Toto řešení však přináší zvýšené náklady na vytápění a navíc v některých případech nelze radon vyvětrat pouze okny, protože by musela být pootevřená v podstatě celý den.
To se týká především domů bez protiradonové izolace na území s vysokým radonovým rizikem. Proto je vhodné obranu proti radonu zvolit pro každý případ individuálně na základě konkrétní situace. Lze se tak vyhnout zbytečně komplikovaným nebo neúčinným opatřením.
Zejména ti obyvatelé, kteří žijí v domech na území s vysokým radonovým rizikem, by si měli nechat změřit obsah radonu v bytě.
(Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.)
Autor: Ing. Lubomír Odehnal, inspektor nemovitostí
Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů. Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).
