Článek
Paní Jana si koupila nový byt v bytovém domě v prvním patře. Během výstavby požádala o klientskou změnu, v rámci které si z části ložnice nechala udělat šatnu s vestavěnými skříněmi.
Během zimy ale zjistila, že se jí za šatní skříní objevuje vlhkost. A po vlhkosti přišla i plíseň.
Půdorys bytu s klientskou změnou a problémovým koutem
Inspektor Nemopas při návštěvě poměrně rychle identifikoval příčinu vlhkosti. Byla jí „tradiční zimní” kondenzace na studeném povrchu v koutě.
Dům byl sice zateplen dostatečně dimenzovaným zateplovacím systémem, ale projektant si neuvědomil, že podlaha prvního patra je nad nezatepleným stropem garáží.
Ještě větším pochybením bylo betonové čelo květníku nad vchodem, které bylo nezatepleno a tepelně nepřerušeno až do kouta v bytě u paní Jany.
Sonda do fasády prokázala, že betonové čelo květníku nad vchodem není tepelně dostatečně přerušeno a prochází až do kouta.
Zajímavé ale bylo, že v protějším rohu bytu, kde byla situace úplně stejná, ke kondenzaci nedocházelo.
Ke kondenzaci vody na povrchu totiž nakonec „pomohly” šatní skříně u zdi a v koutě. Skříně brání ohřívání povrchu od vnitřního vzduchu. Kout je pak ještě studenější a ke kondenzaci dochází i při menším mrazu.
Skříně v koutě u obvodových zdí zvyšují riziko kondenzace.
Projektant by měl samozřejmě správně promyslet každý detail na domě a zabránit vzniku tzv. tepelných mostů.
Současně ale platí, že skříň (či jiný nábytek) postavená k obvodovým stěnám snižuje jejich povrchovou teplotu, a tím přispívá ke vzniku kondenzace. Pokud tedy můžete, nestavte nábytek do koutů obvodových stěn.
Petr Tichota - architekt, inspektor nemovitostí pro oblast Praha a Středočeský kraj, petr.tichota@nemopas.cz
