Článek
Pokud se na domech zrealizuje obytné podkroví, většinou se neotevře obytná část až do hřebene, ale v úrovni tzv. kleštin (vodorovné prvky ztužující krov) se vytvoří strop. Ten je často tvořen nosnou konstrukcí a deskami sádrokartonu. Na sádrokartonu je uložena parotěsnící vrstva a na ní tepelná izolace - viz schéma.
Takovou střechu má i paní Jiřina. Po několika zimách ji ale překvapovalo, proč má v prostoru na půdě stále relativně zimu, když tepelná izolace ve střeše a na půdě byla 150 mm.
Také ji překvapily mokré skvrny, které se objevily při velkých mrazech u stropu na příčce v koupelně. Po návštěvě specialisty Znaleckého ústavu Dekprojekt se ukázalo, v čem je problém. Příčinou jsou nesprávně ošetřené prostupující příčky přes lehký krov.
Prvním problémem je netěsnost. Stavební firmy si stále neuvědomují, že parotěsná vrstva (fólie pod tepelnou izolací) je jedinou „těsnou” vrstvou ve skladbě nad obytnou částí. A pokud ji například těsně nenapojí na příčku, která jí prochází, mezerou uniká teplý vzduch pryč (je to stejné, jako kdyby se nedovřelo okno).
Druhým problémem, který se u paní Jiřiny projevil, byla kondenzace, ke které docházelo na chladném povrchu, který byl důsledkem tepelného mostu přes koruny příček. I když se správně zateplí plocha stropu, často se zapomíná na zateplení koruny prostupujících příček. Koruna těchto příček je vlastně teplotně v exteriéru.
Simulace 2D vedení tepla na schématu dokumentuje, že povrchy příček v interiéru pod stropem jsou natolik studené, že na nich může docházet k vlhkostním problémům.
Nejnižší vnitřní povrchová teplota u příčky je v zimě při teplotě -17 °C výpočtově 11,48 °C. A to je již teplota povrchu, při které dochází při běžných podmínkách v interiéru k vlhnutí povrchů, nejvýznamnější vlhkostní poruchy lze pak pozorovat právě v koupelnách.
Problémy u paní Jiřiny a obecně na půdách, spojené s tepelnými mosty, se díky snadné přístupnosti relativně snadno řeší – na korunu příčky se položí další vrstva tepelné izolace.
Napojení parotěsných vrstev na prostupující příčky je v mnoha případech již obtížnější – parozábranu je nutné dotěsnit vhodnou lepicí páskou k prostupující příčce.
Nejobtížnější je řešení detailů, kde již příčka nevstupuje do nevytápěného prostoru půdy, ale je přímo napojena na souvrství střechy. Zde se nevyhneme nepříjemným zásahům ze strany interiéru.
Nejspolehlivější cestou, jak se podobným problémům vyhnout, je dbát na detaily již při stavbě a provést tzv. blower door test nebo termovizní měření. Není nakonec zbytečné několik zim topit pánubohu do oken a pozorovat růst plísní nad našimi hlavami?
Ing. Martin Černohorský - specialista Nemopas - Znalecký ústav Dekprojekt, martin.cernohorsky@dek-cz.com
Inzertní sdělení
Potřebujete pomoc při nekvalitně provedených stavebních pracích?
Trápí vás na domě či bytě následující problémy?
- Máte vlhko ve sklepě?
- Máte mokré stěny v bytě či domě?
- Máte doma plísně na stěnách nebo na oknech?
- Máte mokré skvrny pod střechou?
- Cítíte od stěn průvan a chlad?
- Nemůžete v zimě vytopit místnosti?
- Slyšíte hluk z okolních místností?
- Slyšíte kroky z chodby?
- Bude vás soused zastiňovat při dostavbě/nástavbě svého domu?
- Trápí vás na vašem domě či bytě jiný technický problém?
Specialisté a inspektoři NEMOPAS a Znaleckého ústavu Dekprojekt vám pomohou. Vycházejí ze své více než dvacetileté zkušenosti s poruchami a diagnostikou staveb.
Specialisté Akreditované laboratoře Atelier DEK jsou připraveni provést úředně akreditovaná měření řady parametrů budov (akustická měření, vzduchotěsnost, osvětlení apod.).
Experti na poruchy staveb identifikují příčiny poruch a navrhnou, jak problém optimálně řešit.