Problémy na plochých střechách - louže, mech, květiny a stromy

To, že funguje odvodnění ploché střechy, bohužel často neznamená, že voda z ploché střechy vždy odtéká. V mnoha případech inspektoři Nemopasu přijdou na střechu, kde jsou velké louže a vtok, tedy odvodnění střechy, je na kopečku. Střechy často nejsou v celé ploše dostatečně vyspádovány.

Současná norma a jiné předpisy pro ploché střechy říkají, že minimální spád pro eliminaci louží je 3 % (cca 2°). Někdy jsou za různými nástavbami a zařízeními na střeše vytvořeny „přehrady“ a voda z těchto míst nemůže odtékat. Někdy, zvláště u starších střech, jsou místa, kde se tvoří louže nerovností podkladu.

Mnoho laiků, ale bohužel i odborníků, si říká, že kvalitní asfaltový pás nebo fólie může být i „v bazénu“. Ano, je pravda, že kvalitní hydroizolační materiály jsou v ploše „vodonepropustné“. Ale tyto materiály jsou spojovány, nemají často rády kořeny a také stárnou. Rozeberme si podrobně, proč nám tedy louže vadí.

Je potřeba si uvědomit, že většina dnes osvědčených hydroizolačních materiálů se na střeše svařuje z jednotlivých pásů. Spoje zkušený izolatér provede „skoro na 100 %“ vodotěsně. Ale pokud ho zrovna při práci „štípne komár“ a on se lekne, či ve spoji bylo nějaké smítko, může v něm vzniknout drobná netěsnost.

Stejně tak se může stát, že drobná netěsnost, například na fólii, vznikne někde v ploše mechanicky (např. zašlápnutý maličký kamínek). Taková netěsnost nezpůsobí problém, pokud přes ni voda relativně rychle přeteče. Ale pokud nad ní bude stát týden jezero vody, do vrstev pod ní pronikne větší množství vody. A to už je problém.

Druhou bolestí, kterou stojící voda způsobí, je urychlení stárnutí a degradace materiálu. Tento fakt dobře ilustruje zkušenost inspektorů a expertů Nemopasu, kteří měli možnost vidět jednu z prvních aplikací asfaltového SBS modifikovaného pásu na světě. Tento pás byl na střeše od roku 1960 a byl stále funkční (což mimo jiné dokládá vhodnost použití tohoto materiálu na plochých střechách). Na střeše ale byla místa, kde se tvořily louže, a právě v nich byly vidět první známky stárnutí a ztráty funkčnosti – viz foto.

A třetí bolestí je fakt, že se v loužích usazuje prach a špína. Pokud se usazuje dostatečně dlouho, vytvoří živnou vrstvu pro růst mechů. V nich se pak mohou zachytit i vyšší rostliny a nakonec nám na střeše vyrostou stromy.

Nic proti takovým zeleným střechám, ale pokud materiály hydroizolace s touto zelení nepočítají (nemají vložku a strukturu odolnou proti kořínkům) dojde k jejich narušení a ztrátě hydroizolačních vlastností.

Voda, která proteče skrz horní hydroizolaci, znehodnocuje další vrstvy ploché střechy (například snižuje tepelný odpor tepelné izolace). Pokud pronikne až do interiéru, vytváří skvrny na stropech, podhledech i stěnách.

V krajním případě může voda způsobit škody na vybavení interiéru a technickém zařízení, např. vyboulené podlahy, poškozený nábytek nebo vodou zasažená elektroinstalace.

Zatékání do ploché střechy ohrožuje ale i nosné konstrukce střechy z materiálů, které v důsledku působení vlhkosti významně degradují. Jde například o dřevo nebo prvky na jeho bázi, případně panely z lehčených betonů.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.

Autor: Ing. Radim Mařík, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení

Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.

U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.

Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.

Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.

Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).