Článek
Problematika vzduchotěsnosti se bohužel někdy cíleně opomíjí s argumentací, aby dům „dýchal“. Je třeba si uvědomit, že nesystémové netěsnosti v obálce budovy jsou nejen nepříjemné pro užívání domu, zvyšují náklady na vytápění, ale představují i vážná zdravotní a bezpečnostní rizika.
Nežádoucí proudění vzduchu přes konstrukce totiž snižuje povrchovou teplotu stěn a vzniká tak prostor pro růst plísní. Ty jsou pak z hlediska vlivu na lidský organismus považovány za nebezpečné toxinogeny a alergeny.
Pokud na povrchu konstrukce žádná plíseň neroste, neznamená to ještě, že se neděje nic pod ním. V případě, kdy vzduch proudí přes konstrukci z interiéru budovy směrem ven, dochází v zimě k jeho masivní kondenzaci v konstrukci. Pokud se v blízkosti netěsného místa nacházejí dřevěné nosné prvky, pak plísně a dřevokazné organismy bují na nich a snižují jejich únosnost. To může vést až ke kolapsu dřevěné konstrukce.
Komplikace spojené s netěsností mohou výrazně znepříjemnit život. Nepříjemnostem se lze vyhnout prověřením těsnosti nového domu či bytu před jeho převzetím od stavební firmy nebo před koupí staršího domu či bytu.
Jak se těsnost prověřuje
Pro prověření vzduchotěsnosti obálky budov používají specializovaní inspektoři Nemopas aktuálně nejúčinnější a celoročně použitelnou metodu měření – měření pomocí speciálního zařízení blower door.
Zařízení sestávající z teleskopického rámu, který se společně se vzduchotěsnou plachtou osazuje do vstupních dveří. V plachtě je otvor pro ventilátor s plynulou regulací výkonu, kterým se mezi interiérem domu a exteriérem udržuje předepsaný tlakový rozdíl od cca 20 Pa do 100 Pa. Nejedná se o nijak dramatické, životu nebezpečné hodnoty.
Při zkoušce se zaznamenává množství vzduchu, které projde ventilátorem pro udržení příslušného tlakového rozdílu. Výsledkem měření je potom hodnota, která se nazývá intenzita výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa a uvádí se v 1/h. Tato hodnota říká, kolikrát se v měřeném domě vymění veškerý vnitřní vzduch při tlakovém rozdílu 50 Pa.
Na základě dlouhodobých výsledků měření specialistů akreditované Zkušební laboratoře Atelier DEK lze konstatovat, že pokud je u domů s přirozeným větráním okny hodnota větší než 3,0 1/h, tak se ve stěnách, oknech nebo střešním plášti obvykle vyskytují závažné vady, které mohou mít výše uvedené negativní důsledky pro peněženku uživatelů nemovitosti, jejich zdraví a na životnost samotných konstrukcí.
Při měření pomocí přístroje blower door se pro nalezení konkrétních míst, kde proudí vzduch přes netěsnosti, používá termografická kamera nebo anemometr, což je přístroj, který měří rychlost proudění vzduchu. Celé měření trvá u běžného rodinného domu necelé dvě hodiny.
Uvedený způsob měření lze využít také pro kontrolu seřízení kování oken a dveří. Někdy se stává, že křídlo v rámu pořádně „nesedí“, může být např. vyboulené nebo vzpříčené. V tomto případě se ale nejedná o vadu okna nebo dveří, protože lze situaci obvykle snadno napravit seřízením kování.
Nejčastější vady těsnosti |
---|
Inspektoři Nemopas nacházejí nejčastěji tyto netěsnosti: |
- netěsnosti půdních vestaveb |
u styku stěny (např. štítové) s lehkou konstrukcí (bývá skryto pod sádrokartonovým podhledem) |
u prostupujících dřevěných prvků krovu |
- spáry mezi rámem okna a stěnou nebo parapetem |
- kolem bodových světel a zásuvek v sádrokartonových stěnách a stropech |
- netěsné chráničky (husí krky) rozvodů elektroinstalace a plynu |
Způsoby opravy
Po provedení měření blower door ve spojení s termografií či anemometrem se lokalizují místa netěsností. U netěsností okolo okenních rámů je třeba odkrýt vnitřní povrchovou úpravu (vnitřní parapet, ostění apod.) a vhodným tmelem dotěsnit napojení okenního rámu na okolní konstrukce.
U netěsností v půdní vestavbě (či jiné dřevostavbě) je třeba odkrýt v dostatečném rozsahu vnitřní povrchovou úpravu (nejčastěji sádrokarton) a zatěsnit netěsná místa.
Většinou půjde o zatěsnění netěsného napojení tzv. parotěsné vrstvy (fólie umístěná pod sádrokartonem). K zatěsnění této fólie slouží speciální lepicí pásky a tmely. Způsob dotěsnění v konkrétních případech je dobré konzultovat s odborníky.
Autor: Ing. Radim Mařík, inspektor nemovitostí
Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.
Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů. Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90% realitních obchodů).