Článek
Pan Honza si nechal postavit nový dům v podhůří Lužických hor. Přestože spolu s projektantem dbali, aby byl dům správně zateplen, byla v něm v zimě zima.
Riziko 2 – Vzduchotěsnost podkroví
Dům pana Honzy měl velké obytné podkroví s velkými trojúhelníkovými okny ve vikýřích (pan Honza se vyvaroval problémů se střešními okny). V šikmé střeše podkroví byla všude vložena tepelná izolace z minerálních vláken v tloušťce 20 cm. Takto relativně tlustá kvalitní izolace by měla plně stačit na zajištění tepelné pohody v domě.
Během první zimy ale pan Honza zjistil, že ať topí sebevíc, podkroví domu a i propojené přízemí se nedají pořádně vytopit. V domě bylo stále trochu chladno. Pan Honza měl dvě možnosti. On a jeho rodina se začnou otužovat a chodit doma po vzoru Britů v teplém svetru a tlustých ponožkách.
Druhou možností je problém analyzovat a vyřešit. Rozhodl se pro druhou variantu a pozval specialisty Nemopas.
Pozvaní odborníci po průzkumu domu pojali podezření, že příčinou jeho „nevytopitelnosti“ jsou netěsnosti obálky, a to nejspíš právě v oblasti podkroví.
Přistoupili tedy k nedestruktivní diagnostice celé obálky domu, spočívající v termovizním měření za podtlaku.
Měření termovizí za podtlaku |
---|
Měření se provádí za chladnějšího počasí (teplota v exteriéru je nižší než v interiéru). Nejprve se provede termovizní snímkování interiéru za normálních podmínek. Poté se pomocí výkonných ventilátorů v celém objektu vytvoří podtlak. Provede se další termovizní snímkování, tentokrát za podtlaku. Pokud existuje v obálce budovy nějaká netěsnost, přisává se jí chladnější vzduch z exteriéru, který okolí netěsnosti ochladí. Porovnáním termovizních snímků za normálního tlaku a podtlaku lze poté prokázat i skryté netěsnosti obálky. |
Měření a termovizní snímky na domě pana Honzy prokázaly významné netěsnosti v obálce podkroví. Vrstva, která měla být ve střeše těsná, tedy parozábrana, nebyla kvalitně spojena a nebyla vzduchotěsně napojena na prostupující konstrukce.
Napojení okenních rámů trojúhelníkových oken na vikýř nebylo dotěsněno. Těmito netěsnostmi pak unikal z domu teplý vzduch a dům nebylo možné vytopit.
V místech, kde byli identifikovány netěsnosti, musel pan Honza, aby se dostal k parozábraně a k napojení oken, nechat rozebrat vnitřní sádrokartony i části tašek. Tato místa byla poté dotěsněna. Dnes si už pan Honza užívá i s rodinnou výhled na Lužické hory z příjemně vytopeného podkroví.
Je třeba znovu zopakovat fakt z minulého článku. Střešní plášť obytného podkroví musí plnit často protichůdné funkce (vodotěsnost, tepelná a akustická izolace, vzduchotěsnost atd.) a přitom být smrsknutý do poměrné tenké konstrukce napojené na ostatní části stavby.
Způsob, kterým se v současnosti střešní plášť navrhuje a realizuje, se stává zdrojem problému. Pokud návrh a realizace nejsou dokonalé (s čímž bychom neměli úplně počítat), bude podkroví více či měně nemocné.
Autor: Ing. Radim Mařík, hlavní inspektor nemovitostí
Inzertní sdělení
Trápí vás na vašem domě či bytě následující problémy:
• Máte vlhko ve sklepě?
• Máte mokré stěny v bytě či domě?
• Máte doma plísně na stěnách nebo na oknech?
• Máte mokré skvrny pod střechou?
• Cítíte od stěn průvan a chlad?
• Nemůžete v zimě vytopit místnosti?
• Slyšíte hluk z okolních místností?
• Slyšíte kroky z chodby?
• Bude mě soused zastiňovat při dostavbě/nástavbě svého domu?
• Nebo vás trápí na vašem domě či bytě jiný technický problém?
Specialisté a inspektoři NEMOPAS a Znaleckého ústavu Dekprojekt vám pomohou problém vyřešit. Vychází při tom ze své více než dvacetileté zkušenosti s poruchami a diagnostikou staveb.
Specialisté Akreditované laboratoře Atelier DEK jsou připraveni provést úředně akreditovaná měření řady parametrů budov (akustická měření, vzduchotěsnost, osvětlení apod.).
Experti na poruchy staveb identifikují příčiny poruch a navrhnou, jak problém optimálně řešit.