Článek
První nemoc souvisí se změnou využití podkroví. Na starém domě se starým krovem a prázdnou půdou se vestavělo obytné podkroví. A najednou krov nefunguje. Co se mohlo stát?
Staré krovy jsou často tvořeny složitými soustavami stolic, věšáků či kleštin. Při zabydlování podkroví ale tyto prvky často překáží plánované dispozici. Odstranění těchto prvků pak logicky ovlivní tuhost a stabilitu celé konstrukce.
Obtížné mohou být např. šikmé pásky sloupků, které podepírají vodorovné prvky – tzv. vaznice a snižují rozpětí uložení vaznic. Dimenze vaznice by po odstranění šikmých pásků měla být vždy upravena – viz schéma 1.
Jiným příkladem může být neodborné odstranění vzpěr krovu, které způsobí diametrálně odlišné namáhání stropního trámu – viz schéma 2.
Nadměrné přitížení krovu
S již zmíněným trendem zabydlování nevyužitých podkroví souvisí i zvýšení zatížení krovu. Krokve dříve zatížené jen krytinou, jsou nyní zatíženy celou skladbou zateplené střechy. Tento stav má vliv také na odtávání sněhu. Po zateplení krovu již nedochází k takovému odtávání sněhu a sníh se na střeše hromadí a způsobuje vyšší zatížení krovu.
Rozvoj využívání sluneční energie v posledních letech má vliv na přitěžování krovů v exteriéru. Solární panely naplněné vodou krovy přetěžují svojí tíhou, ale také sněhem, který se nad panely zadržuje. Solární panely je proto vhodné umísťovat z důvodu přitížení krovu sněhem zadrženým na střeše co nejvýše hřebeni, i za cenu horší dosažitelnosti.
Problém s vybočením krovu do strany
Aby se zatížení z krovu správně přeneslo do stěn (a pak dál až do základů), pokládá a kotví se na horní část stěny posledního podlaží dřevěný trám, tzv. pozednice, do které se krov opírá. Zatížení z krovů u tzv. krokevního systému je záludné v tom, že vedle svislé složky obsahuje i složku vodorovnou, tedy má tendenci stěny od sebe odtlačovat.
Různé typy krovů mají různý podíl této vodorovné složky. U starších domů vodorovnou sílu mohou zachycovat kovová táhla v úrovni stropů (někdy bývají vidět těsně nad podlahou půdy) či kovová táhla kotvící pozednici do podlahy.
Pokud jsou táhla uvolněná (měla by být napnutá jako struny) či odstraněna, pak již neplní svou funkci. Pozednice se pak vysouvá směrem ven z objektu, případně se naklání, někdy i s částí stěny, ke které je kotvena.
Mokré dřevo
Krov, stejně jako všechny dřevěné konstrukce, by se měl stavět z vysušeného dřeva, které nepřesahuje hmotnostní vlhkost 18 %. Předejde se tak objemovým ale i tvarovým změnám prvků. Výsušné trhliny mohou nepříznivě ovlivnit únosnost napojení prvků krovu.
Pokud na prvky krovu navazují povrchové úpravy nebo jsou do nich kotveny například sádrokartonové podhledy, může při vysychání prvku dojít k jejich poškození.
Rizika vedoucí k poruchám krovu |
---|
Výměna krytiny střechy za těžší |
Obytné podkroví namísto původní půdy |
Krov domu je proveden v tzv. krokevní soustavě |
Nové komíny / střešní okna / vikýře ve starším krovu |
Solární panely umístěné na střeše |
Dům se šikmou střechou s nadezdívkou výšky nad 300 mm |
Krov domu s uvolněnými či odstraněnými kovovými táhly |
Zatékání střechou do objektu |
Krov z viditelně „čerstvého“ dřeva |
Podrobněji se problémům krovů věnuje nové předvánoční číslo odborného časopisu Dektime. |
Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.
Autoři: Ing. Jakub Lukavec, Ing. Radim Mařík, inspektoři nemovitostí
Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.
Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).