Článek
Hlukové zátěži v místě stavby by měla být při návrhu budovy přizpůsobena zvuková izolace obvodových konstrukcí domu (stěn, střechy a oken). Ve většině případů je zdrojem hluku, proti kterému obvodové konstrukce chrání obytné prostory, hluk z dopravy. Zcela výjimečně se řeší hluk z „průmyslu“, protože obytné stavby by se v lokalitách zasažených hlukem z průmyslu neměly vůbec vyskytovat.
Projektantům a realizačním firmám slouží ke správnému návrhu zvukové izolace obvodových konstrukcí od hluku z dopravy řada nástrojů, jako jsou např. hlukové mapy, hlukové studie nebo měření hluku v lokalitě.
U zděných staveb jsou z hlediska zvukové izolace nejslabším článkem okna a šikminy v obytných podkrovích. Kvalitu okenní výplně z hlediska ochrany proti hluku udává u nových oken takzvaná třída zvukové izolace okna (TZI), přičemž standardní hodnota je v současnosti TZI = 2. Bohužel na již zabudovaném okně není tato informace vyznačena a lze ji zjistit pouze u dodavatele okna.
U obytných podkroví je nutné počítat se sníženou schopností izolace proti hluku u šikmin střechy, která je způsobena jejich nízkou plošnou hmotností. Vnitřní prostory obytných podkroví mívají z tohoto důvodu v lokalitách zasažených dopravním hlukem problémy se splněním hygienického limitu maximální hladiny hluku v interiéru. Ze stejného důvodu (nízká plošná hmotnost) jsou z hlediska zvukové izolace problematické domy stavěné technologií dřevostaveb.
V některých případech se můžeme u nových domů setkat s nainstalovanými průvětrníky a větracími štěrbinami v oknech. To se stává v případech, kdy v lokalitě není splněn požadavek na hygienický limit hluku ve venkovním prostoru kolem obytných staveb a vzhledem k nadměrnému hluku není možné volně otvírat okna.
Osazená větrací štěrbina nám tedy může dát informaci o tom, že se jedná o hlučnou lokalitu a že už v době projektování domu byla tato otázka řešena s orgány ochrany veřejného zdraví. Podobným ukazatelem je také zvýšené množství protihlukových stěn v okolí domu.
Na co se tedy zaměřit při jednoduché akustické kontrole nemovitosti – jaké jsou „rizikové faktory“ této nemoci: |
---|
Podkrovní byty se vyznačují nejhoršími vlastnostmi z hlediska ochrany proti hluku – pozor na výběr podkrovního bytu v lokalitě zasažené dopravním hlukem (nejhlučnější jsou tramvaje). |
Rodinný dům realizovaný jako dřevostavba v lokalitě zasažené dopravním hlukem. |
Okenní výplně starší 15 let v bytových a rodinných domech v rušné městské ulici nebo v ulici s městskou dopravou – například dvojitá dřevěná okna s nedostatečně utěsněnou spárou mezi rámem a křídlem. |
Bytové a rodinné domy umístěné ve vzdálenosti do 200 m od komunikací I. a II. třídy. |
Podle hlukové mapy se dům nachází v území s hlukem v noční době vyšším než 60 dB. |
Nepodceňujte hluk ze vzdálenějších zdrojů (dálnice, nebo průmyslové areály ve vzdálenosti 1-2 km). Při nepříznivých klimatických podmínkách může docházet k nepříjemnému přenosu hluku na větší vzdálenost. |
Při koupi nezastavěného pozemku nebo rodinného domu s pozemkem, kde plánujete další výstavbu, se vždy ujistěte, že vám stavbu povolí místní krajská hygienická stanice z důvodu ochrany před hlukem. Pamatujte, že pro stávající domy platí (např. pro hluk z dopravy) jiné požadavky (mírnější) než pro novou výstavbu. |
A co dál
Pokud při základní akustické prohlídce zjistíte nějaké riziko „akustické nemoci“, můžete využít akustického specialistu, který provede potřebná měření, vyhodnotí je a navrhne případná doporučení, jak nadměrný hluk vznikající vně nemovitosti a pronikající obvodovými konstrukcemi eliminovat.
Při koupi domu s pozemkem, kde plánujete další výstavbu, nebo při koupi nezastavěného pozemku, který se nachází v blízkosti zdroje hluku (doprava, průmysl), vždy kontaktujte odborníka. Legislativa v oblasti hluku je pro laika dost složitá. Pamatujte na to, že nestačí fakt, že vy jako stavebníci jste s lokalitou z hlediska hluku smířeni – pokud je lokalita zasažena nadměrným hlukem, úřady vám stavbu nemusí povolit.
(Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.)
Autor: Ing. Roman Pavelka, inspektor nemovitostí
Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů. Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).