Článek
Průkaz energetické náročnosti budovy je dokument, kterým se výpočtově hodnotí spotřeba energie budovy. Zásadní položkou je spotřeba energie na vytápění, která je rozhodujícím způsobem ovlivněna právě ztrátou energie (tepla) obálkou. Dále se ale do spotřeby energie celého domu zahrnuje i energie na ohřev teplé vody, umělé osvětlení a případně i energie na vzduchotechniku či chlazení.
PENB se skládá z protokolu, kde jsou uvedeny vstupní hodnoty a potřebné mezivýsledky a z grafického vyjádření celkových výsledků ve formě tzv. energetického štítku. Právě podle tohoto grafického vyjádření se často celému PENBu říká zjednodušeně Energetický štítek.
PENB pak dle celkové spotřeby zařazuje budovu do kategorie energetické náročnosti na stupnici od A do G. Nové a poměrně slušně zateplené budovy jsou nejčastěji v kategoriích B a C. U starších budov, které nebyly poslední dobou rekonstruovány, lze očekávat i kategorie D až G.
Díky správnému návrhu obvodových konstrukcí a energeticky výhodným technologiím vytápění se tento dům dostal až do výborné kategorie B.
Každý průkaz je označen datem vydání a datem maximální platnosti, která je stanovena na 10 let. PENB může vystavit jen oprávněná osoba (uvedená na seznamu energetických specialistů Ministerstva průmyslu a obchodu).
Co nám průkaz řekne
Vypočtená hodnota roční energetické potřeby tepla na vytápění, kterou PENB uvádí, nemusí přesně odpovídat skutečné spotřebě energie při provozu budovy. Důvodem je to, že výpočty v PENB používají návrhové (tabulkové) vstupní údaje (například způsob užívání budovy, teplota interiéru, parametry technických zařízení apod.).
Použití návrhových hodnot umožní porovnávat jednotlivé budovy mezi sebou, aniž by výsledek zkreslovala například teplota, na kterou jsou porovnávané budovy vytápěny. Průkaz nám tedy sděluje spíše hodnotu srovnávací a umožní například porovnávat budovy mezi sebou a spíše rámcově odhadnout budoucí náklady na vytápění.
Zachovale vypadající rodinný dům z druhé poloviny minulého století. Obálka domu ale způsobuje velké tepelné ztráty.
Smysl průkazu
Vzhledem k níže uvedené povinnosti vystavovat průkaz, má smysl zmínit důvody, proč Evropa a také Česká republika „tlačí“ na vystavování průkazů. Důvodem je snižování energetické náročnosti budov a emisí CO2. Asi všichni budeme souhlasit s tím, že zvláště v poslední době je energetická náročnost a tím i závislost na dodavatelích energií nepříjemná, jak pro jednotlivce, tak pro celou Evropu. A sektor budov se na spotřebě primárních energetických zdrojů podílí nemalým procentem (některé prameny uvádějí až 40 %).
Prostředkem ke snížení energetické náročnosti budov je právě hodnocení staveb z tohoto pohledu. Tak jako energetické štítky u domácích spotřebičů, které vedou v rámci konkurenčního boje ke snižování energetické náročnosti spotřebičů (dnes je každá pračka AAA+), tak by i povinné štítky na budovách měly vést k snižování energetické náročnosti budov.
Krom toho je jasné, že z pohledu budoucích nebo současných majitelů domu, je energetická náročnost budovy přímo spojena s provozními náklady. A proto průkaz, resp. energetická náročnost budovy, by měl logicky hrát důležitou roli při oceňování budovy na realitním trhu.
Průkaz energetické náročnosti dokumentuje velkou energetickou náročnost tohoto domu, na níž se rozhodující měrou podílí právě ztráta tepla obvodovými konstrukcemi. Dům je umístěn v nejhorší kategorii G.
Současná povinnost a připravovaná novela
Jak je průkaz tedy dnes „povinný“? Povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) ukládá zákon 406/2000 Sb. Od roku 2009 je PENB povinný při výstavbě všech nových budov a větších změnách dokončených budov.
Od roku 2013 novela zákona zavedla povinnost vlastníka budovy předložit PENB nebo jeho ověřenou kopii možnému kupujícímu nebo nájemci budovy před uzavřením příslušných smluv a dále je vlastník povinen předat PENB nebo jeho ověřenou kopii kupujícímu nebo nájemci budovy při podpisu kupní nebo nájemní smlouvy. Vlastník také musí zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v PENBu v informačních a reklamních materiálech při prodeji budovy nebo pronájmu budovy.
Stejné povinnosti má také vlastník jednotky (např. bytu). V tomto případě ale není možné zpracovat PENB na jednotlivý byt, ale je nutné zpracovat PENB na celou budovu. Tento PENB by neměl zajišťovat vlastník bytu, ale bytové družstvo či společenství vlastníků jednotek v budově. O poskytnutí tohoto PENBu, resp. jeho ověřené kopie, musí vlastník jednotky požádat písemně společenství vlastníků jednotek.
Pokud vlastníkovi jednotky nebude na písemné vyžádání předán PENB, resp. jeho ověřená kopie, může jej vlastník jednotky nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky (tato alternativa ale platí pouze do roku 2016). Za nesplnění výše uvedených povinností hrozí vlastníkovi budovy nebo bytu pokuta ve výši až 100 000 Kč.
Připravovaná změna zákona
V současné době Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje změnu zákona 406/2000 Sb. (je již v mezirezortním připomínkovém řízení). Jednou ze zásadních změn by mohlo být změkčení povinnosti vystavení PENBu u starých nerekonstruovaných domů.
Pokud novela vstoupí v platnost v navrhované podobě, bude platit následující paragraf zákona: „Průkaz se nezajišťuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947“.
Na druhou stranu bude zřejmě uzákoněna povinnost pro zprostředkovatele prodeje (např. realitní kancelář).
Bude platit paragraf: „Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni, v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy prostřednictvím zprostředkovatele, mu předat grafickou část průkazu nebo její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.“
Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.
Autoři: Ing. Radim Mařík a Ing. Tomáš Kupsa, inspektoři nemovitostí
Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.
Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).
