Článek
Pro odborné vysvětlení příčin kondenzace ve střeše (a obecně v obálce domu) se podívejme do příslušné kapitoly publikace Encyklopedie vad nemovitostí:
„Obvodové stěny a střechy domů jsou v zimním období vystaveny výraznému rozdílu teplot ze strany interiéru a exteriéru. Při extrémních zimních teplotách se jedná až o 40 °C (interiér +20°C a exteriér -20°C).
S tímto teplotním rozdílem mezi interiérem a exteriérem souvisí také rozdílný obsah vodní páry ve vnitřním a vnějším vzduchu. Obecně je studený vzduch schopen pojmout mnohem menší množství vodní páry než vzduch teplejší.
Dřevěné trámy krovu zcela degradované vlivem zkondenzované vlhkosti. V sondě je vidět modrá parozábrana, která měla zabránit pronikání interiérového vzduchu do skladby střechy.
Měrná vlhkost vzduchu v interiéru a exteriéru je tedy výrazně odlišná. Podle základních fyzikálních pravidel dochází k tomu, že molekuly vodní páry se z míst s vyšší koncentrací (interiéru) přemísťují do míst s koncentrací nižší (exteriér). Tomuto vyrovnání vlhkostních poměrů stojí v cestě obvodové konstrukce domu. Při šíření molekul vodní páry obvodovými konstrukcemi do exteriéru dochází k tzv. difúzi vodní páry.
Z tohoto důvodu je nutné každou obvodovou konstrukci navrhnout tak, aby tento difúzní tok probíhal bez následků na kvalitu obvodových konstrukcí. Při nesprávném návrhu (realizaci) obvodové stěny nebo střechy může v některé části konstrukce dojít k nadměrné kondenzaci vodní páry a hromadění kondenzátu, jehož působením může být konstrukce poškozována. Tato situace zpravidla nastane v případě, kdy navržená konstrukce nerespektuje pravidlo snižující se difúzní propustnosti použitých stavebních materiálů ve směru od interiéru do exteriéru.
Způsob provedení napojení „modré“ parozábrany na stěnu. Toto a podobná řešení v podkroví vedla k degradaci nosných trámů střechy viditelné na předchozí fotografii.
Například ve skladbě střechy chybí či je netěsná tzv. parozábrana, která by zabraňovala prostupu molekul vodní páry dovnitř konstrukce, nebo je na stěnu ze strany exteriéru použit difúzně vysoce nepropustný obklad (sklo, kov, kámen). V těchto případech poté dochází k nadměrné kondenzaci vodní páry ve skladbě a životnost těchto konstrukcí je vlivem vody uvnitř konstrukce velmi snížena. Také tepelně-izolační schopnosti jsou u takto vlhkých konstrukcí výrazně sníženy“.
Nejčastější problém
Praxe inspektorů a expertů Nemopas ukazuje, že problém s kondenzací je velmi rozšířen, zvláště na šikmých střechách. Na desítkách nových rodinných domů i bytových domech s obytným podkrovím pod šikmou střechou se jejich majitelé trápí s vlhkostí zkondenzovanou ve střeše.
Na povrchu ploché střechy se objevují boule. V zimě ve střeše pod vrchními pásy zkondenzovala vlhkost. Ta se v létě odpařuje a vodní pára pod vrchními pásy vede ke vzniku lokálních boulí.
Střešní skladba je většinou navržena správně (projektant provedl potřebné výpočty a předběžné posouzení skladby). Zásadní problém ale spočívá v podcenění realizace parozábrany, tedy vrstvy, která by měla výrazně omezit pronikání vzduchu z interiéru do skladby střechy.
Projektant a realizační firma si neuvědomují, že i když je materiál dokonalý v ploše, nemusí být dokonale těsný ve spojích a detailech! A právě těsnost spojů, ale i napojení například na omítnutou stěnu či rozpráskaný trám, se většinou dokonale nepovede.
Tento problém se z analogických důvodů týká obecně všech dřevostaveb.
Jaká jsou riziková řešení z pohledu kondenzace
Šikmá střecha s tepelnou izolací z minerálních vláken bez kvalitně provedené parozábrany (většinou polyetylenové fólie pod vnitřním sádrokartonovým obkladem).
Plochá střecha na domě realizovaném před 15 a více lety, kde bylo v průběhu let doplněno několik vrstev asfaltových pásů jako obnova hydroizolace.
Difúzně nepropustné kontaktní obklady stěn ze strany exteriéru (sklo, kámen, kov).
Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.
Autor: Ing. Radim Mařík, inspektor nemovitostí
Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.
Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
