Kdy a proč jsou okna mokrá i zevnitř

Okna (odborně výplně otvorů) jsou z hlediska tepelně izolačních vlastností jedním z nejslabších článků obálky domu. Výplněmi zpravidla dochází k vyšším tepelným ztrátám než obvodovými stěnami nebo střechou, a proto je také jejich vnitřní povrch chladnější než vnitřní povrch ostatních konstrukcí.

Pokud vnitřní povrchová teplota zasklení a rámů oken v zimním období klesne pod určitou hranici (teplotu rosného bodu), hrozí riziko orosení (odborně kondenzace - většinou v dolní části zasklení a na rámech), případně dochází k růstu plísní v místě přechodu zasklení do rámu, v rozích rámů apod.

(Vnitřní povrchy s relativní vlhkostí nad 80 % jsou pro růst plísní ideálním prostředím).

Schopnost okenních výplní udržet si v zimním období vnitřní povrchovou teplotu nad teplotou rosného bodu charakterizují následující vlastnosti:

Typ zasklení – s rostoucím počtem skel v zasklení se zlepšují jeho tepelně izolační parametry.

Typ rámu – tepelně izolační vlastnosti rámů lze charakterizovat tzv. součinitelem prostupu tepla U ve W/m2K (čím nižší hodnota, tím kvalitnější rám).

Typ zasklívacího rámečku – v místě napojení zasklení na rám okna se používají tzv. distanční zasklívací rámečky. Použitý materiál rámečku (jeho tepelná vodivost) je rozhodující pro výši povrchové teploty v této části okna (přechod mezi zasklením a rámem). Nejlepší z tohoto pohledu jsou rámečky vyrobené na bázi plastu, nejhorší jsou rámečky hliníkové.

Vzduchotěsnost funkční a připojovací spáry okna – viz dále.

Netěsnostmi ve funkčních (tam, kde se okno otvírá) a připojovacích (tam, kde je okenní rám napojen na stěnu) spárách může proudit studený vzduch do interiéru, čímž dochází k prochlazování okenní výplně i jejího okolí a tím ke snížení povrchové teploty a tím ke kondenzaci a potenciálu růstu plísní.

Těsnost funkční spáry je dána kvalitou těsnění a úrovní seřízení okenního rámu. Těsnost připojovací spáry je dána kvalitou a technologií jejího provedení.

Nejlépe z tohoto pohledu lze hodnotit připojovací spáry opatřené systémovými vzduchotěsnícími páskami ze strany interiéru i exteriéru.

Podle technických norem jsou obytné prostory navrhovány tak, aby při teplotě vnitřního vzduchu 21 °C a relativní vlhkosti 50 – 55 % ke kondenzaci na povrchu nedocházelo. Pokud je tedy vnitřní vzduch nadměrně vlhký či teplota u okna nízká, může dojít ke kondenzaci i na kvalitním okně.

Riziko nízké teploty u okna zvyšují nízkoteplotní způsoby vytápění (podlahový rozvod, nízkoteplotní topná tělesa) nebo absence topných těles pod oknem, případně jejich zaclonění nábytkem.

Nadměrná vlhkost se nárazově objevuje například v koupelnách. V těchto místnostech je dobré, aby okolí okenní výplně bylo případnému stékajícímu kondenzátu přizpůsobeno (např. provedením keramického obkladu).

Velmi vysoká pravděpodobnost kondenzace je i za standardních podmínek na rohovém okně. Roh je obecně z hlediska vnitřní povrchové teploty problém (z důvodu převažující ochlazované vnější plochy konstrukce proti vnitřní ploše ohřívané z interiéru). U většího rohového okna je většinou ještě potřeba v rohu vést např. ocelový výztužný prvek. Z těchto důvodů většinou dochází na rámu rohového okna ke kondenzaci.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.

Autor: Ing. Ctibor Hůlka, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení

Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.

U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.

Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.

Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.

Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).