Hlavní obsah

Návštěvníci velkých měst mají problémy s parkováním

Právo, Karel Kvapil

Poněkud nelogický výraz doprava v klidu neznamená ve skutečnosti nic jiného než parkování, které se s přibývajícím počtem aut stává noční můrou obyvatel i návštěvníků všech větších měst. Prim u nás hraje v tomto směru bezesporu Praha, v jejímž centru se nalezení volného parkovacího místa rovná malé výhře v loterii.

Foto: PRÁVO, Právo

Parkování je noční můra návštěvníků větších měst

Článek

A to bez ohledu na fakt, že ceny parkovného nejsou nikterak malé a dvě hodiny stání u automatu nebo v podzemní garáži vás vyjdou na víc, než kolik byste zaplatili za oběd v běžné restauraci.

Omezenou nabídku parkovacích ploch, které jsou navíc v centrální části Prahy vyhrazeny v drtivé většině pro rezidenty, doplňuje komerční parkování, které však kapacitně nestačí. Po Praze 1, která zavedla zóny placeného stání už v roce 1996, se v letech 2007 a 2008 přidaly i Praha 2, 3 a 7.

Placené zóny vyhánějí automobily do jiných částí města

Každé rozšíření placených zón je ale podle slov Libora Šímy z odboru dopravy pražského Magistrátu na semináři Stavebního fóra provázeno vždy přesunem aut do sousedních městských částí.

Díky striktnímu principu přidělovat rezidenční parkovací karty pouze vozidlům registrovým na majitele s trvalým bydlištěm v dané městské části propadá sítem kvalifikace řada lidí, kteří buď nemají v místě svého pobytu trvalé bydliště, anebo používají služební vůz.

Smůlu mají podle Libora Dellina ze Sdružení majitelů domů i vlastníci činžovních domů, kteří v dané městské části nebydlí. Všichni tito „hříšníci“ pak parkují svůj vůz hned za hranicemi zón placeného stání, čímž ovšem zase komplikují život zdejším rezidentům.

To je i jedním z důvodů, proč Magistrát zatím odmítá rozšířit placené zóny na další městské části, ačkoli Praha 6 nejednou deklarovala svou připravenost pro vstup do systému. Podobně i Praha 10, do níž se přelévá parkování z placených zón v Praze 2 a 3. Ve hře jsou rovněž městské části Praha 5 a 8.

Magistrát se údajně v současnosti snaží systém parkovacích zón doladit. Není totiž tajemstvím, že mnohá místa v placených zónách jsou přes den volná, zatímco návštěvníci nemají kde zaparkovat.

Řešením je podle Libora Šímy buď omezení modrých zón (pro rezidenty) a rozšíření zelených zón placeného stání, nebo vytvoření smíšených zón, kde by ve dne mohly parkovat obě skupiny zájemců.

Zvýšení poplatku

Ozývají se i hlasy po zvýšení poplatku pro rezidenty ze současných 700 Kč ročně, tak aby došlo k sevření nůžek mezi cenou dlouhodobého a krátkodobého stání. To však může dál ztrpčit život nízkopříjmovým skupinám obyvatel, kteří se už dnes jen těžko vyrovnávají s růstem cen nájemného.

Stále využívanější možností zejména pro návštěvníky jak v Praze zaparkovat, je využití záchytných parkovišť P+R na okrajích města, většinou přímo u stanic metra nebo železnice.

Záchytná parkoviště nabízejí ekonomičtější a zpravidla i časově přijatelnější cestu do centra a střední části spádového města. Problém je ovšem v tom, že i tato parkoviště jsou v některých případech na hranici svých kapacit (Zličín, Černý Most, Ládví) a jejich rozšíření už nelze realizovat na povrchu, ale pouze prostřednictvím výstavby podzemních parkovacích domů. A to je v době úsporných opatření problém takřka neřešitelný.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám