Článek
Neopustí přitom osmý stupeň zeměpisné délky, neboli poledník, na němž severoněmecký přístav leží.
Za to si mohou na vlastní oči prohlédnout a na vlastní kůži pocítit písek afrického Sahelu na jižním okraji Sahary, lákavou, pořád trochu tajuplnou exotiku polynéského souostroví, mrazivý chlad Antarktidy, vlhké peklo dešťového pralesa, ponoří se do pestrého oceánu u tichomořského atolu. Déšť, bouřky, výheň na slunci inclusive.
A to vše v architektonicky odvážné budově připomínající mnichovský fotbalový stadión Alianz Arénu.
Nevyprávějí vitríny, ale lidé
„Snažili jsme se o co nejvyšší věrohodnost. Zažijete tudíž na vlastní kůži žár, chlad i mráz. A jen tak, skoro mimochodem, se dozvíte, jak moc změny podnebí pokročily.
Pokud budete opouštět náš dům a termín klima už pro vás nebude jen abstraktním pojmem, pak si možná řeknete: odvedli jsme dobrou práci,“ svěřuje se Susanne Nawrathová, vedoucí vědecké sekce Domu klimatu.
Ačkoli i na severu Německa dává letos léto o sobě vědět hodně zdrženlivě, ve 200 metrů čtverečních rozlehlém sále s nigerijskou pouští na vás udeří 35 stupňů Celsia, suchý vzduch vám zatíží plíce a kosti velbloudů dokážou, že život na Sahaře není pro „měkejše“.
„Do každé lokality jsme jako předvoj vyslali tým expertů s kamerou. Přivezli příběhy lidí dokládající, že klima není takové, jaké bývalo,“ dodává Susanne Nawrathová, zatímco návštěvníci na velké LCD obrazovce zapuštěné do skalního masívu sledují vyprávění Tuaregů.
„Písku je čím dál víc. Lidí je míň, písku víc. I tam, kde otcův otec ještě pásl kozy,“ upozorňuje jeden z nomádů.
Moře pozvolna pohlcuje Samou
Kdo si chce vychutnat poslední ráj, určitě si namíří na tichomořský ostrov Samoa. Klidná hladina oceánu, kokosové palmy, nebe jako z kýčovité pohlednice.
Nad chatrčemi, které stavitel Foua Tuloa a jeho tým připravil na Samoe a pak v kontejnerech převezl do Německa, co chvíli přeletí pestrobarevní papoušci.
Uklidňující idyla nedává na první pohled tušit, jak vzestup mořské hladiny ohrožuje obyvatele místní vesnice včetně kostela. „Vesnice se vylidňuje, kostel se vyprázdnil. Moře polyká stále víc pevniny. Poslední tajfun vyvrátil sloupy s elektrickým vedením. Koráli vykazují první příznaky bílé smrti. Kvůli vzrůstající teplotě moře pomalu vymírají,“ vysvětluje Wolfgang Heumer, mluvčí projektu.
Dům klimatu chce hosty co nejvíc vtáhnout do hry. V sekci Přírodní síly si mohou na počítači stvořit vlastní miniklima. Stačí smíchat základní ingredience – oheň, půdu, vodu a vzduch – a simulovat třeba hurikán či výbuch sopky.
Aspoň na chvíli si návštěvníci mohou zkusit, jaké to je poručit větru, dešti. „Projekt mě fascinoval,“ přiznal se první čestný host, irský zpěvák a aktivista Bob Geldof. „To, co si myslím o změnách klimatu, není žádné tajemství. I kdybychom je právě teď zastavili, pořád budeme mít obrovský problém.“
Komplex stál přes miliardu | |
---|---|
celková plocha: | 12 tisíc metrů čtverečních |
očekávaný počet návštěvníků za rok: | 600 tisíc |
náklady: | 70 miliónů eur (1,81 mld. korun) |
příprava projektu: | od roku 2001, stavba zahájena v roce 2006 |
vstupné: | 12,50 eur dospělí, děti 6 až 15 let 4 eura |