Článek
Největší podíl na vzniku alergií má dědičnost, i když nelze opominout další rizikové faktory, jako je v prvních šesti měsících života výživa související se vznikem ekzémů. Mezi další nepříznivé faktory patří kouření v místnosti i používání různých sprejů.
Novorozencům nevyhovuje ani nový interiér po vymalování, vybavený novým nábytkem, koberci a záclonami. Chemické látky v nich obsažené mohou dráždit, ale zejména nevhodně ovlivňovat imunitní systém. Na alergických reakcích organismu se podílí i špatná kvalita venkovního ovzduší, vnitřního prostředí i stresující životní styl.
Alergeny ovlivňující domácí prostředí
Prašnost v domácnostech je dána klimatickými a zeměpisnými podmínkami, ročním obdobím, způsobem vytápění a větrání, zařízením bytu i počtem rodinných příslušníků. Množství a kvalita prachu závisí i na typu místnosti (ložnice, kuchyň či koupelna).
Alergie doma zhoršují okem neviditelní roztoči, žijící především v matracích, polštářích a dekách. Živí se kožním odpadem. Nejvíce potíží způsobují alergikům ráno po probuzení, a to rýmou, atopickým ekzémem nebo astmatem v průběhu celého roku, nejvíce na podzim a v zimě, kdy je vyšší vlhkost. Jeden gram prachu z matrace může obsahovat 2000 – 15 000 roztočů, kteří k životu potřebují vlhkost nad 50 %. Ideální vlhkost v domácnosti by se proto měla pohybovat mezi 30 a 50 %.
Riziko alergických a revmatických onemocnění zvyšuje vysoká vlhkost, při níž dochází ke vzniku plísní. Plísním se daří ve starých i nově zateplených budovách, chatách a chalupách. Obvykle se vyskytují pod koberci, ve starých textiliích, čalouněních, spížích. Poznáme je podle charakteristického zápachu.
Plísně domácí se na rozdíl od venkovních vyskytují celoročně a způsobují trvale zdravotní potíže. Ke svému růstu potřebují relativní vlhkost vzduchu přes padesát procent a vhodnou teplotu. Uvnitř některých budov plísně dokonce předčí výskyt roztočů. Plísně v bytě se nejvíce množí v době, kdy začínáme topit a méně větráme.
Na děti i dospělé působí alergeny domácích zvířat, která s námi sdílejí naše obydlí, často i lože. Alergeny psů a především koček jsou obsažené v jejich slinách.
Do domácího prostředí se dostanou i pyly létající vzduchem. Pylová sezóna u nás má tři hlavní období: jarní, kdy kvetou hlavně stromy, letní, kterému vévodí více než 200 druhů trav, a konec léta, kdy nás zlobí plevele.
Během topné sezóny obsahuje prach částice organického (alergeny roztočů, spory plísně, alergeny uvolňované domácími zvířaty a rozpadlými částečkami z pokojových rostlin) i anorganického (prachové částečky dráždí sliznice jen mechanicky) původu.
Za vznik alergických reakcí mohou i oxidy dusíku, vznikající v místnostech, kde používáme plynové spotřebiče. Proto bychom měli dobře větrat.
Jak se bránit
V případě, že náš dům stojí na místě, kde nemáme možnost přirozeného větrání bez alergenních složek, pak musí nastoupit mechanické větrání. Umožní nejen cirkulaci čerstvého vzduchu, ale přicházející vzduch se také filtruje a současně zpětně získává teplo z odcházejícího vzduchu. Moderní technika zajišťuje stále čerstvý přísun vzduchu díky automatickému systému řízeného větrání s rekuperací tepla.
Nízkoenergetické a energeticky pasivní byty mají nejen nízkou spotřebu energie a jsou šetrné k životnímu prostředí, zajišťují příjemnou teplotu jak v zimě, tak v létě. Největší výhodou je stálý přísun čerstvého vzduchu bez průvanu.
Systém řízeného větrání přivádí dostatek čerstvého vzduchu a současně odvětrává oxid uhličitý, nepříjemné odéry, různé druhy plynů a aerosolů.
Odborníci radí nenechávat otevřená okna, a to i v případě, že se v okolí nevyskytují žádné rostliny vytvářející pyl. Některé pyly totiž mohou vzduchem procestovat stovky kilometrů.
Výhodou zdravých bytů je možnost použití pylových filtrů do vzduchotechniky, které nabízejí řešení i pro lidi s pylovou alergií, pro které doma vytváří doslova oázu bez pylů.
Zdravým osobám plně postačí prachové filtry, jež zachytí velké množství prachových částic z venku. Navíc nebudeme muset pravidelně používat prachovku pro odstranění usazeného prachu.
Systém řízeného větrání disponuje speciálními čidly, která měří vlhkost, udržují ji ve zdravotně vhodném rozmezí a vytvářejí tak zdravější prostředí pro život. Přikrývky by měly být z dutého vlákna a povlečení se má prát nejméně jednou za 14 dní při teplotě vyšší než 55 °C.
Lůžkoviny by se měly alespoň 2x týdně větrat a matrace vysávat.