Hlavní obsah

Nájemníkům podraží drobné opravy bytů

Právo, Karel Kvapil

Rok 2010 přinesl nechtěné změny nejen majitelům nemovitostí v podobě zvýšení daně z nemovitosti o 100 %, ale i nájemcům bytů.

Foto: Profimedia.cz

Výměna vypínačů spadá jednoznačně do drobných oprav hrazených nájemníkem.

Článek

Prakticky všech nájemních vztahů k bytům se dotkla novela nařízení vlády č. 258/1995 Sb. přijatá pod číslem 174/2009 Sb., jež nabyla účinnosti od 1. ledna 2010. Zmíněné nařízení vlády mj. definuje, co se rozumí pojmem drobné opravy bytu související s jeho užíváním a novela pak zvyšuje některé limity spoluúčasti nájemce.

Podle § 5 se drobnými opravami rozumějí opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele. Vyhláška rozeznává dvojí vymezení drobných oprav: věcné a podle výše nákladu.

Věcné vymezení

Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují například opravy vrchních částí podlah a podlahových krytin včetně výměny prahů a lišt, opravy oken, dveří a jejich součástí, výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií.

Z elektroinstalací sem spadá kromě logické výměny žárovek i výměna elektrických koncových a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, ale i zásuvek rozvodů datových sítí a signálů analogového i digitálního televizního vysílání.

Za drobné opravy se dále považují opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní.

U zařízení pro vytápění sem spadají opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení. Drobnou útěchou pro nájemníky snad může být jen to, že za drobné se nepovažují opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.

Zato však nájemce musí hradit opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikaci bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody, výměny sifonů stejně jako výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt.

Vymezení dle výše nákladu

Byť se uvedený výčet zdá více než dostatečný, z hlediska vymezení podle výše nákladu se za drobné opravy považují i další v nařízení neuvedené opravy bytu a jeho vybavení, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500 Kč.

Právě tento limit byl zmíněnou novelou vládního nařízení zvýšen z předchozích tří set na současných pět set korun.

Určitou útěchu může nájemníkům skýtat fakt, že novela poprvé zavádí i nejvyšší přípustnou částku ročních nákladů na drobné opravy. Tento ochranný limit nájemce činí 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, a to včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou. Náklady nad tento limit, byť by se jednalo o drobné opravy, hradí již pronajímatel.

Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a jeho příslušenství, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu. Plocha sklepů, které nejsou místnostmi (nejsou ohraničeny zdmi, ale např.jen laťovím), a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.

Převody družstevních bytů nekončí

Dobrou zprávu pro členy bytových družstev, kteří si zažádali o převod bytu do vlastnictví a dosud neuspěli, přináší novela zákona č. 72/1994 Sb. (tzv. zákon o vlastnictví bytů), která rovněž vstoupila v platnost prvním lednem letošního roku.

Novela stanoví družstvům závazný termín pro podání návrhu na vklad prohlášení vlastníka do katastru nemovitostí, a to 10 měsíců ode dne, kdy první člen družstva splnil veškeré podmínky pro převod bytu do vlastnictví a požádal o něj.

Absence prohlášení byla totiž nejčastější výmluvou družstev, která formálně znemožňovala převod bytu do vlastnictví člena družstva. Pokud družstvo nesplní svou povinnost a nepřevede byt na nájemníka, který ho k tomu po splnění všech předepsaných povinností vyzval, bude muset platit pokutu 100 korun za každý den prodlení.

Navíc nájemci družstevních bytů, kteří už v minulosti o převod do vlastnictví požádali, budou moci své právo uplatnit až do roku 2020. Podle dosavadní normy totiž měla tato lhůta skončit 1. července 2010. Ve hře je i další novela zákona o vlastnictví bytů, navržená skupinou poslanců v květnu loňského roku, aby se možnost využít práva na uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky do vlastnictví člena družstva/nájemce prodloužila až do roku 2040.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám