Nájemné roste, ale neplatit se vymstí

Majitel může dát nájemníkovi výpověď bez přivolení soudu po přijetí zákona č. 107 z roku 2006. Mimo jiné tehdy, když „nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu“.

Jestliže například čisté nájemné činí 3 500 korun měsíčně a platby za služby, jako jsou úklid v domě, užívání výtahu, osvětlení chodeb, odvoz odpadků apod. 1 500 korun, celkem tedy 5 000 korun, majitel může dát výpověď, pokud mu nájemník dluží dohromady 15 000 korun a více. (3 x 5 000 korun). Vzhledem k zálohám u služeb je třeba zřejmě vzít ještě v úvahu následné vyúčtování.

Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Začne běžet prvním dnem následujícího dne po měsíci, v němž byla výpověď doručena. Nájemník a jeho rodina navíc nemají nárok na jakékoli náhradní bydlení, pouze na tzv. přístřeší.

Nájemce se může bránit žalobou u soudu na neplatnost výpovědi, a to do šedesáti dnů od doručení výpovědi. Pak nemusí byt vyklidit. Mnoho šancí na úspěch ale zpravidla nemá. V případě prohry zaplatí i soudní výlohy.

Zavedení výpovědi bez přivolení soudu si mnozí pronajímatelé z řad obcí velmi pochvalují. „To je na ně největší bič,“ řekl Právu ředitel Správy domů v Českých Budějovicích Ladislav Volf. „Nemyslím, že by u nás dlužníků nyní přibývalo,“ dodal.

Obdobnou zkušenost mají třeba v Pardubicích, Jihlavě a v Brně-Líšni.

V Brně-Líšni se přitom stává, že někteří nájemníci po podání výpovědi do tří měsíců zaplatí a v takových případech s nimi bývá uzavřena nová nájemní smlouva, tentokrát ale už na dobu určitou.

V jiných městech sice také často uvádějí, že s neplatiči mají menší problémy než dříve, ale někdy to je z jiných důvodů. „Už v minulosti jsme dlužníky vystěhovali z obecních nájemních bytů,“ uvedl Roman Zelenka z olomoucké správy nemovitostí.

V jiných městech sice také často uvádějí, že s neplatiči mají menší problémy než dříve, ale někdy to je z jiných důvodů. „Už v minulosti jsme dlužníky vystěhovali z obecních nájemních bytů,“ uvedl Roman Zelenka z olomoucké správy nemovitostí. Vedoucí bytového oddělení jihlavského magistrátu Josef Břehovský rovněž připustil, že procento dlužníků v poměru k počtu bytů se v důsledku možného tvrdšího postupu obce snižuje, ale vzhledem k celkovému růstu životních nákladů se objevují zcela noví neplatiči.

Nutno ale zdůraznit, že mnoho obcí nepostupuje ve zvyšování nájmů citlivě. Většinou využívají každoročně možnosti růstu na plné maximum. Na sociální aspekty, které by šlo u obecních nájemních bytů uplatňovat, se tak málokdy pamatuje. Obce tak nesou značnou část viny na tom, že dlužníků nájemného je pořád hodně a že mnozí lidé nemají možnost se dostat z této pasti.

"Čáslav je malé městečko s deseti tisíci obyvateli, ale v příštím roce náš čeká zvýšení nájmů až o 44 procent, přičemž letos to bylo něco přes třicet procent. Páni radní vůbec neberou ohled na to, že zde není a nikdy nebyl průmysl, kde by si lidé slušně vydělali. Pro staré osamělé lidi a rodiny s malými dětmi to je čím dál těžší. Nebudou mít na sport, kulturu ani zájmové kroužky,“ napsala v minulých dnech Právu čtenářka z tohoto města.

Majitelé soukromých domů naopak soudí, že se jejich pozice vůči dlužníkům nájemného i přes zavedení výpovědi bez přivolení soudu zhoršila. „Dříve sice bylo možné dát nájemníkovi jen výpověď s přivolením soudu, ale stačilo, když nájemník nezaplatil za dobu delší než tři měsíce buď nájemné nebo úhradu za služby. Nyní se dluh za nájemné a za služby sčítají dohromady,“ řekl místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin.

Jestliže tedy například někdo platil nájemné dva tisíce korun měsíčně a dlužil za tři měsíce celkem šest tisíc, mohl už majitel požádat soud o přivolení k výpovědi.

Soukromí majitelé domů ale často přispívají k růstu dluhů svých nájemníků tím, že jim odmítají dát souhlas k výměně velkého bytu za menší.