Článek
Dvě zastávky na staré cestě vedoucí z pobřeží na brazilskou náhorní plošinu obnovili architekti, aby zde vytvořili místo k odpočinku a výhledu na krásnou kopcovitou krajinu, která je ale často zahalena mlhou. Aby se turistům pohodlně čekalo, je jedna z nich přeměněna na kavárnu.
Autorem obou pamětihodností z roku 1922 byl místní architekt Victor Dubugras a už tehdy byly jejich ozdobou keramické panely, které vytvořil José Wasth Rodrigues. Právě význam jejich díla je považován v brazilské kultuře za nepřehlédnutelný. I proto se současní architekti s velkou láskou projektu obnovy ujali.
Obě místa mají na první pohled snadno zapamatovatelný rukopis, který je sjednocuje. Při obnově architekti pracovali s kamenem, který je pomáhá snadno a přirozeně začlenit do okolní přírody. Zároveň kámen v šedých odstínech působí jako nenápadná kulisa, na níž o to lépe vynikají keramické panely zdobené malovanými květinovými motivy a výjevy oslavujícími vyhlášení samostatnosti v roce 1822. Obě památky jsou součástí souboru osmi děl, která vznikla u příležitosti stého výročí založení Brazílie.
Vyhlídku Padrão Lorena tvoří především velké obloukové schodiště a menší pavilon, k němuž se po schodišti vystupuje. Zastávka Rancho da Maioridade je větší čtyřpodlažní budova zasazená od ostré zatáčky. Zde tedy rekonstrukcí prošel nejenom exteriér, ale rovněž interiéry obkládané dřevem a s podlahami z režné keramiky. Spousty malovaných keramických panelů lze tak nalézt a znovu obdivovat i uvnitř například při popíjení kávy.
„Přestože některé dlaždice byly v průběhu času upravovány, Rancho da Maioridade i Padrão Lorena nadále vyprávějí příběhy brazilské historie, propojují minulost se současností a oslavují bohaté kulturní a architektonické dědictví Brazílie,“ říkají architekti.