Článek
„Před deseti lety jsem udělal asi nejbláznivější rozhodnutí svého života a v exekuční dražbě jsem koupil tuhle synagogu,“ říká s úsměvem její současný majitel Daniel Černý. Tehdy za ni zaplatil 3,6 milionu korun.
„Postupně jsme začali opravovat takové ty nutné věci, aby dovnitř nezatékalo. Vyměnili jsme nějaké ztrouchnivělé trámy a začali jsme tady pořádat drobné koncerty a výstavy,“ doplňuje Černý. Tehdy byla synagoga opravdu ve velmi špatném stavu. Do toho se dostala již v roce 1938.
Jelikož město Žatec usiluje o zápis na seznam světového dědictví UNESCO, mohl David Černý přibližně před třemi lety žádat o dotační titul na podporu památek UNESCO. Právě díky dotaci ve výši 47 milionů korun se podařilo celou synagogu i přilehlý rabínský dům opravit.
Prohlédněte si jeden z nejmodernějších kostelů v Česku. Stál přes 150 milionů
Kompletní rekonstrukce synagogy a rabínského domu v Žatci probíhala pod dohledem památkářů a týkala se především střechy, oken, fasád i interiérů. Nyní již hlavní budovu zdobí vitrážová okna, obnovená sgrafita a na kupolích tři nové pozlacené Davidovy hvězdy.
„Projekt v Žatci byl natolik ojedinělý, že mu vděčíme za spoustu cenných zkušeností. Jen namátkou zmíním odsolování zdiva stříkanou celulózou, statické zajištění klenby, vypálení piktogramů v zámečnických prvcích či nekonečný boj s dřevomorkou,“ popsal dvouletou práci na přestavbě synagogy oblastní ředitel společnosti Metrostav Petr Ort.
Tmavé kovové prvky dominují
Venkovní plášť synagogy přesně kopíruje její původní vzhled. Z vnitřního zařízení se ale nic nedochovalo a celý interiér byl nenávratně poškozen. „Měli jsme tak možnost prostor udělat modernější a univerzálnější,“ doplnil majitel synagogy.
Na to, aby také interiéru při opravách vrátili úplně původní podobu, neměl majitel i přes dotaci peníze. „To by stálo jednou tolik. Tak jsme si řekli, že to necháme dalším generacím. Když budou mít zájem, mohou pokračovat,“ řekl majitel.
Na novém pojetí vnitřního prostoru spolupracoval majitel s architekty Jiřím Vaníčkem a Pavlem Humlem. Právě ti mají na svědomí i dominantní kovové prvky uvnitř synagogy. „Když jsem viděl, jak tady ten tmavý kov skládají, tak jsem se vyděsil, ale nakonec to dopadlo dobře. Architektům prostě musíme věřit,“ vzpomíná Daniel Černý.
Morální a fyzická degradace
Žatecká synagoga byla postavena v letech 1871 až 1872 v maurském stylu podle plánů architekta Johanna Staňka. Slavnostní otevření proběhlo v březnu roku 1872.
V roce 1938 byla během křišťálové noci vypálena. Požár byl ale nakonec uhašen, neboť se místní Němci báli, že by oheň mohl zasáhnout i okolní zástavbu. To synagogu zachránilo, i když vnitřní vybavení se nedochovalo.
Právě díky požáru přestala sloužit svému účelu. Během druhé světové války byla využívána jako vojenská nemocnice a pomocná škola. Od roku 1949 pak zase jako sklad Civilní obrany a budova dále chátrala.
„To byla velká morální a fyzická degradace toho sakrálního prostoru,“ upozornil Daniel Černý.
O první pokus opravy se snažili tehdejší majitelé v roce 1997. Tehdy synagoga získala novou fasádu i střechu.
Současný majitel Daniel Černý zakoupil svatostánek v roce 2013. Rekonstrukci se mu podařilo dokončit koncem roku 2022. Slavnostní otevření je plánováno během letošního roku.
Muzeum v Žatci po letech odhalilo unikátní poklad. Ve své době měl hodnotu jako 27 tisíc slepic
Budova dodnes vyniká dobrou akustikou, i proto ji chce využívat k pořádání koncertů. Její kouzlo objevila i americká herečka a režisérka Barbra Streisandová, která v osmdesátých letech v synagoze natočila scény do svého filmového debutu, romantického muzikálu Jentl.
V sousedním rabínském domě se chystá výstava o historii židů na Žatecku. Majitel tam plánuje pořádat také drobné výtvarné výstavy a prostor by rád využil i pro komunitní setkávání.